Empirový kamenný Negrelliho železniční viadukt původně oficiálně nazvaný viadukt Společnosti státní dráhy a neoficiálně Karlínský viadukt vede z Karlína přes ostrov Štvanice do Holešovic. Trasu viaduktu a na ní navazující dráhy navrhl Ing. Jan Perner, ale samotný projekt podrobně rozpracoval po tragické Pernerově smrti v roce 1845 rakouský inženýr Alois Negrelli. To byl významný rakouský inženýr, který je také autorem projektu stavby Suezského kanálu. Smyslem vybudování železničního viaduktu bylo přivést trať ze severu z Děčína a z Drážďan na dnešní Masarykovo nádraží. Výstavbu v letech 1845–1849 realizovala firma Bratři Kleinové a Vojtěch Lanna. Na stavbě pracovalo více než 3 000 dělníků, po roce 1847 až 6 000 dělníků převážně české, německé a italské národnosti. Poprvé na stavbě tohoto rozměru použili parní zdvihací stroje a parní čerpadla vody. Po svém dokončení byl dvoukolejní viadukt dlouhý 1 120 m, široký 8 m. Viadukt má celkem 85 kleneb. Ve své době šlo o jednu z nejkrásnějších železničních staveb v Evropě. Provoz na viaduktu byl slavnostně zahájen 1. června 1850. Vzhled viaduktu ocenil umělecký historik Zdeněk Wirth jako projev monumentality empirového slohu v oblasti technických staveb. Viadukt byl postupně ještě dostavován a upravován a při novodobých úpravách Bubenského nádraží a Křižíkovy ulice byly oblouky nad komunikacemi sneseny a nahrazeny železobetonovými nosníky o trojnásobném rozponu. I přes úpravy řady úseků je viadukt dodnes původní a celé dílo je tak ojedinělou stavební památkou, která nemá mnoho obdob. Negrelliho viadukt zůstal až do roku 1910 nejdelším evropským železničním mostem a je stále nejdelším českým železničním mostem. Po Karlově mostě je také dodnes nejstarším stojícím pražským mostem přes řeku Vltavu. V letech 2017–2020 probíhala generální rekonstrukce tohoto technického skvostu. Železniční Negrelliho viadukt v Praze se zčásti nachází v památkové zóně Karlín a od roku 1964 je zapsán na seznamu kulturních památek ČR.