Ocelový příhradový železniční most překlenuje vzdutí nádrže VD Vrané nad Vltavou a propojuje Vrané nad Vltavou a Skochovice na pravém břehu s Měchenicemi na levém břehu. Most je součástí jednokolejné regionální železniční trati 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš. Trať byla postavena pod vedením podnikatelství staveb Ing. Osvalda Žiwotského a Josefa Hraběte v letech 1895–1897. Ocelový most délky 200 m, který je součástí dobříšské větve trati, je příhradový a při levém břehu je veden částečně v oblouku. Ocelová mostní konstrukce je nýtovaná a skládá se celkem z pěti polí. Čtyři mostní pole mají jak horní, tak dolní pasy rovné, největší hlavní pole má horní pas obloukový. Hlavní pole s rozpětím 83,5 m bylo největší svého druhu postavené do té doby na místních drahách. Ocelové konstrukce mostu dodávali tři české mostárny najednou (byl požadavek na rychlé a včasné provedení prací). Stavba hlavního mostního pole byla zadána firmě Bratří Prášilů, 2 mostní pole o rozpětí 36,7 m a 37,22 m vyráběla firma První českomoravská továrna na stroje a zbývající pole o rozpětí 37,29 m a 12,80 m dodávaly Pražské akciové strojírny. Na základě povolení z 16. 11. 1897 testoval František Křižík na trati do Dobříše elektrický železniční provoz. Před napuštěním nádrže VD Vraném nad Vltavou v letech 1935–1936 musely být zvýšeny mostní pilíře o 2,75 m a celý most byl nadzvednut, aby i nadále mohly pod mostem proplouvat lodě. Manipulace s mostem se prováděla při nepřerušeném provozu železniční tratě, proto se muselo vedle stávajícího mostu vybudovat mostní provizorium o délce 260 m (po vyzdvihnutí a osazení mostu bylo zbouráno). Ocelový příhradový most mezi Měchenicemi a Skochovicemi u Vraného nad Vltavou je též slavným mostem, neboť si ho v roce 1968 vybrali američtí filmaři jako kulisu vedlejšího mostu (hlavní most byl ocelový most v Davli) pro natáčení velkofilmu o dobytí mostu přes Rýn u Remagenu. V dalších letech 1998–2000 probíhala celková rekonstrukce mostu a v této podobě se dochoval dodnes.