Velký secesní ocelový příhradový silniční most v Roudnici nad Labem přes řeku Labe propojuje historické centrum města na levém břehu pod roudnickým zámkem s obcí Vědomice na pravém břehu. Obloukový most vybudovaný v letech 1906–1910 byl postaven na místě středověkého kamenného mostu biskupa Jana IV. z Dražic. Kamenný most byl po pražském Juditině mostu a píseckém mostě považován za třetí nejstarší kamenný most v Čechách a vůbec první most přes řeku Labe. Zásluhu na jeho stavbě měl biskup Jan IV. z Dražic a stavební mistr Vilém, kterého biskup přivedl z Avignonu. Základní kámen mostu byl i s ostatky svatých položen uprostřed řeky 24. srpna 1333. První rok stavbu vedl mistr Vilém, pod jehož dozorem byly postaveny dva pilíře a jeden mostní oblouk, dále už pokračovali čeští mistři. Kamenný most dlouhý 220 m, široký 6,4 m, měl 7 pilířů a byl údajně dokončen 2. října 1340. Dva roky po výstavbě úspěšně vydržel velkou povodeň, při které byl v Praze zničen kamenný Juditin most. Přes kamenný most v Roudnici nad Labem táhla vojska krále Jiřího z Poděbrad a přestál několik dalších povodní v letech 1536, 1537 a 1539. V roce 1620 stavovská vojska po porážce na Bílé Hoře táhla městem, dřevěné části mostu spálila a most pobořila. V dalších letech 1621–1625 probíhá oprava mostu, ale v roce 1625, za třicetileté války, Švédové na most stříleli z děl a kamenný most byl definitivně zničen a už nikdy nebyl obnoven. Přes 285 let bylo vidět na pravém břehu Labe pouze torzo jednoho oblouku kamenného mostu, a i to bylo nakonec zbořeno při výstavbě nového mostu, jehož návrhy byly schváleny v roce 1901. Roku 1906 se přistoupilo k realizaci stavby, která spojovala, kromě překonání vodního toku také splavnění Labe stavbou jezu, kanálem pro lodě se zdymadlem a vorové propusti. Architektem mostu byl František J. Sander, inženýrskou část navrhl Ing. Břetislav Toman (ten byl pověřen vedením stavby) a návrhy na železnou konstrukci vypracovala Pražská mostárna bratří Prášilů. Na provedení se podílela podnikatelská firma A. Lanna a roudnická stavební firma Stanislava Plechatého se stavitelem Brodským, kteří provedli stavbu pilířů a levého předmostí. Po stavbě pilířů (jsou vylehčeny příčně klenutými otvory), při nichž byl ze dna vyzdvižen i pískovcový znak zakladatele kamenného mostu Jana IV. z Dražic, byla 28. prosince 1908 položena první, 82 m dlouhá, mostní ocelová příhradová konstrukce. Délka včetně silničního násypu je od počátku nájezdové rampy na vyústění z Karlova náměstí do konce silniční pravobřežní rampy na křižovatce silnic do Vědomic a Kyškovic 1 134 m. Délka vlastní mostní konstrukce je pak 371 m, hmotnost 1 209 tun a šířka vozovky je 5 m. Současně se stavbou mostu bylo realizováno schodiště, které spojuje mostní komunikaci s ulicí probíhající pod ní a vedoucí od Chrámu narození panny Marie k nádraží. Na mostě naproti mýtnému domku stojí socha Čechie, které u nohou leží lev třímající v tlapách český znak. Tento symbol postavení Roudnice nad Labem na tehdejší národnostní česko-německé hranici zhotovil sochař M. Havlíček. Most byl dokončen 28. září 1910 (na svátek sv. Václava) a byl předán do užívání 2. října 1910 při slavnostním shromáždění, kde byl pojmenován po významném roudnickém patriotovi, učiteli, básníkovi, prozaikovi i novináři, jako most Ervína Špindlera. V nejbližších letech čeká most v Roudnici nad Labem celková generální rekonstrukce.