K překonání vodních toků sloužily ve středověku nejčastěji brody. Mosty se nejprve stavěly dřevěné, ale bylo nutné je pravidelně udržovat a po větších povodních vždy znovu obnovit. Mezi první kamenné mosty přes Labsko-vltavskou vodní cestu (LVVC) se řadí Juditin most přes Vltavu v Praze z 12. století, na jehož místě byl později ve 14. století vybudován Karlův most, pravděpodobně nejznámější most v Čechách. Souběžně s kanalizováním LVVC se výrazně rozvíjí silniční a železniční infrastruktura, která se neobešla bez paralelní realizace mostů pro zajištění dopravní obslužnosti obou břehů Vltavy a Labe. Na návrzích mostních konstrukcí, stejně jako na projektech jezů, plavebních komor i vodních elektráren se na LVVC podíleli významní architekti (J. E. Schnirch, A. Engel, F. Roith, J. Hlávka), konstruktéři (F. Křižík, F. Prášil, S. Bechyně, F. Mencl), stavitelé (V. Lana, F. Müller, V. Kapsa, bratři Kleinové), sochaři i jiní umělci. Z dnešního pohledu je na výstavbu mostů nahlíženo nejen z pohledu technického a estetického, ale také jako na významné prvky územního plánovaní s řadou přidružených funkcí. V následujícím výčtu jsou autory webu vybrány nejzajímavější mosty na jednotlivých úsecích LVVC často s památkovou ochranou v dělení na silniční, železniční a mosty a lávky pro pěší a cyklisty.