Hlávkův most překlenuje dvě ramena řeky Vltavy i ostrov Štvanici a Bubenskou ulicí propojuje v Praze části Karlín na pravém břehu s ulicí Wilsonovou v Holešovicích na levém břehu. Most je přímo napojen na přemostění Masarykova nádraží, je součástí Severojižní magistrály a je jednou z nejvytíženějších komunikací v Praze. Impulzem pro výstavbu mostu bylo umístění ústředních jatek v Holešovicích, regulace toku řeky Vltavy a rozhodnutí postavit na ostrově Štvanici vodní elektrárnu. Kvůli náročným přípravám a projednávání návrhů byl roku 1900 postaven provizorní dřevěný most. Praha také musela od soukromých majitelů vykoupit ostrov Štvanici. Ale mezi architekty i stavebníky panovaly rozdílné názory na to, z jakého materiálu má být budoucí most postaven. Vznikl kompromis mezi zastánci ocelové a železobetonové konstrukce. Most byl postavený ze dvou částí s rozdílnou nosnou konstrukcí. Projekt ocelové části mostu vznikl podle návrhu architekta Mečislava Petrů a železobetonové části podle projektu architekta Pavla Janáka a inženýra Františka Mencla. Stavba mostu probíhala ve dvou etapách. V letech 1908–1910 byla vybudována jižní část mostu s ocelovou konstrukcí spojující část Těšnov v Karlínské části Prahy a ostrov Štvanici. V letech 1910–1911 byla vybudována severní část mostu spojující pražskou část Holešovice s ostrovem. Jižní část mostu tvořila ocelová konstrukce z konvertorové oceli Thomasovy, která měla dvě příhradová segmentová pole a byla vyrobená mostárnou Bratří Prášilů. Tato část mostu byla dlouhá 96 m a široká 16 m. Po stranách byly chodníky šířky 3 m a uprostřed mostu se nacházela dlážděná vozovka široká 10 m. Severní železobetonová část mostu byla postavena firmou Karel Herzán. Měla 3 velké oblouky nad řekou a 4 menší oblouky nad ostrovem Štvanicí. Všechny části mostu včetně výzdoby jsou vyhotoveny z betonu nebo umělého kamene, kromě spodních částí pilířů, obložených kamennými obklady. Délka mostu je 297,4 m, šířka i s chodníky 16,8 m. Výzdoba mostu je dílem sochařů Bohumila Kafky a Ladislava Kofránka, kteří vytvořili reliéfy mužských torz výšky 2,5 m. V letech 1958–1962 byl most významně rekonstruován. Jeho kovová část byla odstraněna a nahrazena železobetonovou konstrukcí. Současně byla rozšířena vozovka mostu na šířku 28 m. Při této přestavbě zanikla část výzdoby mostu. V 80. letech 20. stol. byly vyhotoveny kopie výzdob a opět jsou nainstalovány nad Štvanicí. Na bocích mostu nad jeho pilíři je rozmístěno 12 medailonů (podobizny významných radních) od sochařů Josefa Mařatky a Otty Guttfreunda. Na holešovickém konci mostu jsou nejznámější plastiky s názvem Práce a Humanita od Jana Štursy. Sám sebe ztvárnil jako kameníka s kladivem na sousoší Práce. Most je určen pro silniční dopravu, pro chodce, cyklisty a tramvajovou dopravu. Tramvajová trať je po mostě vedena středem komunikace. Most byl od roku 1910 pojmenován po vynikajícím staviteli a štědrém mecenášovi Josefu Hlávkovi. Název přestál různé režimy a jeho pojmenování zůstalo už přes 110 let stejné až dodnes. Hlávkův most je od roku 1958 zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.