Železobetonový Jiráskův most v Praze překlenuje řeku Vltavu a spojuje na pravém břehu Jiráskovo náměstí na Novém Městě pražském a Resslovu ulici (dnes poutá na pravobřežní straně pozornost moderní Tančící dům) s Dienzenhoferovými sady, Smíchovem a ulicí V Botanice na levém břehu. Most měl podle plánů za Rakouska-Uherska původně stát mezi Myslíkovou ulicí na pravém břehu a Janáčkovým nábřežím přes Slovanský a dnešní Dětský ostrov na levém břehu. Na smíchovské straně jsou dodnes vidět nábřežní opěry, které nikdy nebyly použity. Stavbě mostu bránil na smíchovské straně barokní pavilon pravděpodobně od Kiliána Ignáce Dientzehofera. Nejdříve bylo rozhodnuto o tom, že pavilon bude posunut o 110 m proti proudu řeky, ale nakonec byl zbořen, protože se nenašla žádná pojišťovna, která by v případě neúspěšnosti přesunu uhradila vzniklé škody. Most byl nakonec postaven 150 m proti proudu řeky oproti původnímu návrhu podle projektu Ing. Františka Mencla a architekta Vlastislava Hofmana v letech 1929–1931, dokončen v roce 1933. Most délky 310,6 m a šířky 21 m byl vybudován ze železobetonu, má šest obloukových polí o rozpětí 45–51 m. Povrch vnějších ploch mostu je z omítky, betonové zábradlí a osvětlovací stožáry mají teracově hlazený povrch. Do provozu byl most předán ve dvou etapách, nejdříve to byla v roce 1931 jeho střední část s kolejemi pro tramvaj, poté v roce 1933 zbytek. Koleje pro tramvaj se ukázaly jako zbytečné a byly odstraněny. Po mostě pak vedla pouze jediná pražská trolejbusová trať, která propojovala oba vltavské břehy. Při výstavbě byly ve zdivu do dvou pilířů zabudovány bezešvé roury, které měly v případě potřeby sloužit k umístění náloží (k destrukci mostu). Roury byly německými okupanty v době II. světové války zabetonovány z obavy, že by most do povětří mohli vyhodit čeští vlastenci. Během let měnil most svůj název, po dokončení byl most pojmenován po českém vlastenci a spisovateli Aloisovi Jiráskovi na Jiráskův most, v letech 1940–1945 byl přejmenován po architektovi a staviteli Kiliánovi Ignáci Dientzenhoferovi na Dientzenhoferův most a od roku 1945 se opět jmenuje Jiráskův most. Most je určen pro silniční dopravu, pro pěší, u pravého břehu řeky Vltavy vede cyklotrasa Eurovelo 7. Jiráskův most v Praze spolu s upravenými přiléhajícími nábřežími a rozšířenými předpolími je od roku 1958 zapsán do seznamu kulturních památek ČR. Jiráskův most také náleží do historického centra Prahy, které je v rámci plošné ochrany zapsáno do světového dědictví UNESCO.