Současný nový Tyršův most v Děčíně byl osazen na původní pilíře starého řetězového mostu. Ten byl pojmenován po císařovně Alžbětě a býval nejkrásnějším děčínským mostem. K jeho výstavbě významně přispěli zdejší obchodníci a průmysloví podnikatelé v čele s textilním továrníkem J. Münzbergem a hrabětem F. A. Thunem (hrabě poskytl k vyhudování předmostí i část své zámecké zahrady). Řetězový most byl postaven v letech 1853–1855 firmou Schertz z Pirny podle plánů inženýra Wernera, které J. E. Schnirch později přepracoval. Architektonickou úpravu mostu navrhl B. Grueher. Propojení obou břehů Labe a napojení na železnici znamenalo rozvoj průmyslu a obchodu pro celé Děčínsko. Ve 30. letech 19. stol. přestává řetězový most kapacitně stačit náporu dopravy. Po požáru původního řetězového mostu císařovny Alžběty byl v roce 1933 navržen nový ocelový most jako obloukový, a to na původních kamenných podpěrách. Zakázku na výstavbu mostu ve veřejné soutěži získaly Škodovy závody. Výstavba probíhala tak, že na obou březích vedle Alžbětiny stavby od jara do léta 1933 montovali poloviny středního oblouku nového mostu. Uprostřed řeky postavili pouze štíhlou pomocnou bárku a během tří měsíců dělníci sestavili a snýtovali celé střední pole o váze 900 tun. Nejvyšší části oblouku se montovala ve výšce 30 m nad hladinou řeky Labe a 15 m dlouhá část konstrukce vyčnívala bez opory. V červnu byly obě poloviny středního pole mostu hotové a koncem měsíce je dělníci posunuli do středu řeky na pomocnou bárku. Mostní konstrukci táhla dvě ruční stavební zdvihadla, přičemž přesný směr posunu a ponor lodi nepřetržitě kontroloval a řídil montážní inženýr. Trasu dlouhou 41 metrů konstrukce překonala za necelé tři hodiny. Most se skládá ze tří polí. Prostřední pole je konstruováno jako obloukové s horním obloukem o výšce 17,5 m a má rozpětí 118,1 m. Krajní pole jsou trámové konstrukce a mají shodnou délku 30,5 m. Šířka vozovky je 9,2 m. Ocelová nýtovaná konstrukce má hmotnost 1 200 t a bylo v ní použito 70 tisíc nýtů. V prosinci roku 1933 byl celý most zvednut hydraulickými pumpami a prostřednictvím speciálních svařovaných vahadel a traverz uložen na ocelové válce. Přesun probíhal přesně podle harmonogramu, přestože práce ztěžoval silný mráz. Dne 9. prosince ve 12 hodin byl most v ose nad pilíři a mohl být spuštěn na ložiska, ještě téhož dne odpoledne byl uveden do provozu. Most je pojmenován podle významného děčínského rodáka Dr. Miroslava Tyrše, spoluzakladatele Sokola. Nedaleko Tyršova mostu lze také v období velkého sucha spatřit tzv. hladový kámen – je to větší masiv, který se objevuje jen za velkého sucha, neboť jinak je pod hladinou řeky Labe. Na hladovém kameni jsou dodnes patrné letopočty jeho objevení (nejstarší pochází z roku 1417) a také nápis v němčině: „Wenn du mich siehst, dann weine“ (Spatříš-li mne, plakej) a mladší poučný nápis v českém jazyce: „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“.