V Kolíně ve středověku spojovala břehy řeky Labe dřevěná lávka. V roce 1878 byla lávka nahrazena železným mostem, protože se město Kolín ve druhé polovině 19. století rozrůstá a železný most tak přestává vyhovovat po stránce technické i kapacitní. Začalo se tedy uvažovat o výstavbě nového mostu. V roce 1913 vyhotovil architektonický návrh mostu Antonín Engel. Do výstavby zasáhla první světová válka. Po skončení války byl projekt přepracován architektem Františkem Roithem, a to s přihlédnutím k úpravě železniční trati a k výstavbě jezu. To vše ovlivňuje návrh konstrukce. Most, mezi jehož pilíři byly elegantně včleněny jez, plavební komora a vodní elektrárna, byl na tehdejší dobu technicky ojedinělý. Výsledný 185 m dlouhý silniční most lehce stoupá směrem k centru města Kolín a má celkem osm polí o různém rozpětí. První pole je trámové a vede nad Podskalskou ulicí, druhé v délce 30 m překlenuje plavební komoru, třetí v délce 25 m překlenuje elektrárnu, čtvrté až šesté se klenou nad jezem o celkové délce 66 m, sedmé a osmé pole v délce 23 m vedou přes železniční trať a silnici. Mostovka se nachází ve výšce 11 m nad hladinou řeky Labe, volná šířka mostu mezi obrubami činí 7 m, celková šířka pak 14 m. Nosná konstrukce v polích nad drahou se skládá ze zabetonovaných železných válcových nosníků, nad komorou a v levém krajním poli z vetknutých kleneb a nad vodní elektrárnou se jedná o rámovou konstrukci o 4 nestejných polích. Realizaci mostu na základě rozhodnutí Ministerstva veřejných prací provedla firma Kapsa & Müller, která vyhotovila i nové statické výpočty a podrobnou plánovou dokumentaci nosných konstrukcí. Celý most pak působí kompaktně, protože byl opracován umělou kamennou omítkou. Městské zastupitelstvo chtělo most pojmenovat po arcivévodovi Karlu Františku Josefovi – pozdějším císaři Karlovi I., ale po válce bylo od tohoto záměru upuštěno. V roce 1921 získal stále ještě nedokončený most jméno prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Masarykův most byl 5. června 1927 slavnostně uveden do provozu. Během 2. světové války byl Masarykův most zasažen leteckými pumami, které zanechaly stopy patrné dodnes. Technicky unikátnímu železobetonovému silničnímu mostu obyvatelé města Kolín říkají „starý most“, aby ho odlišili od „nového mostu“ z 90. let 20. století. Masarykův most v Kolíně Zálabí byl v září 2018 navržen na zápis do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR, protože tento most je bezesporu významná památka prvorepublikové architektury.