Bývalý most v Davli, který dnes slouží jako most pro pěší a cyklisty překlenuje řeku Vltavu a spojuje na levém břehu městys Davle s chatovou osadou Sázava a železniční zastávkou Davle na pravém břehu. Železnice v Davli byla zprovozněna už roku 1900, ale vlaková zastávka byla na druhém břehu než městys, proto se k překonání řeky používal přívoz. Přívozů bylo v Davli více, jeden vozil výletníky na nedaleký tajemný ostrov sv. Kiliána, kde jsou dochovány základy prvního mužského kláštera v českých zemích. Obyvatelé Davle marně přes tři roky usilovali o mostní spojení k železnici. Most postavený v letech 1904–1905 podle plánů stavební odboru zemského výboru království českého pod dozorem vrchního inženýra Františka Schuhmandla, byl významně podpořen až za velké iniciativy starosty Davle Josefa Lišky. Prvotní nákres a předběžný rozpočet mostu provedl v roce 1903 prof. Karel Špaček, v roce 1904 byly zahájeny práce na výstavbě mostu, a to hloubením základů pro pravý pilíř mostu, práce prováděla firma Beránek a Čáp z Vršovic. Stálý dohled nad stavbou vykonával inženýr zemského výboru Karel Grund. Most má tři ocelová trámová pole nýtované příhradové konstrukce, která jsou osazena na kamenných pilířích oválného půdorysu. Dvě pole mostu jsou oblouková parabolická o délce cca 58 m, třetí pole je přímopásové o délce 27,6 m, celková délka přemostění je 141 m, šířka 4,5 m. Železnou konstrukci mostu dodala Českomoravská továrna na stroje. Most byl předán do užívání veřejnosti 2. 9. 1905, slavnostního aktu se zúčastnili starostové okolních obcí, významné osobnosti politického i kulturního života, mezi nimi i předseda paroplavební společnosti František Rašín (rytíř z Rýznburku). Ve třicátých letech 20. století byl most v souvislosti s výstavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou zvyšován o 1,5 m kvůli umožnění plavby výletních parníků. Svému účelu most sloužil až do 70. let 20. století, kdy byla automobilová doprava převedena na nový silniční železobetonový most, stojící 270 m proti proudu. Od této doby slouží jako lávka pro pěší a cyklisty. Nedaleko mostu na levém břehu stojí pomník vltavských plavců z roku 1967, neboť řeka Vltava byla nerozlučně spojena s plavením dřeva. Pamětní deska připomíná místo založení davelského spolku Vltavan v roce 1897. Ocelový most v Davli je slavným po celém světě, neboť si ho v roce 1968 vybrali američtí filmaři jako kulisu pro natáčení velkofilmu o dobytí mostu přes Rýn u Remagenu. Americkému režisérovi Johnu Guillerminovi nevadilo, že davelský most nebyl železniční, na mostě zřídili imitaci kolejí, vystavěli kopie obranných věží, a dokonce ve skále vystříleli slepý tunel, který je dodnes zachován. Když se natáčela strhující březnová bitva v roce 1945 filmu Most u Remagenu, vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy a celé natáčení se zkomplikovalo, neboť než se vše vysvětlilo, byla filmová scéna považována za invazi NATO. V roce 2017 proběhla celková generální oprava ocelové nýtované konstrukce. Z mostu je romantický pohled na soutok řek Vltavy a Sázavy, vede po něm značená naučná stezka s názvem Střed Čech a je napojen na vltavskou cyklostezku. Na obou vstupech na most jsou umístěny informační tabule o historii městysu Davle a o povodních i dřenicích, které často řeku Vltavu sužovaly.