Mánesův most překlenuje řeku Vltavu a propojuje náměstí Jana Palacha na Starém Městě na pravém břehu s Klárovem, Hradčany a Malou Stranou na levém břehu. Původně v místech dnešního mostu býval přívoz. Už v první polovině 19. století tu chtěl mistr tesař Michal Ránek postavit dřevěný most, jehož model je uchován ve sbírkách Českého vysokého učení technického v Praze. V letech 1866–1868 tu navrhl architekt Karel rytíř Veselý a Ing. František Schön lávku, která nesla jméno Rudolfova lávka (podle korunního prince), ale říkalo se jí Železná lávka nebo řetězová lávka. Dodnes jméno mostu připomíná ulice U Železné lávky na malostranském levém břehu řeky. Lávka měla jediný litinový pylon o výšce 17 metrů mezi dvěma poli a postavila ji První mostárna v Čechách Ruston a spol. Ocel pro řetězy a ložiska byla dodána z britského městečka Shefield. Mostovka měla šířku 3,35 m. Nový betonový most projektovali inženýři František Mencl, Alois Nový a architekt Mečislav Petrů. V návrhu byl prosazen most s klenbovým zdivem z betonu. Z kamenných kvádrů pak bylo provedeno pouze průčelí a římsy kleneb. Betonáž 16 m širokého mostu o 4 klenbách (krajní klenby jsou dlouhé 38 m, obě střední pak 41 m) začala v roce 1912. Most byl dokončen na jaře roku 1914. Po jeho dokončení byla demontována řetězová lávka pro pěší a zbytek základů jediného kamenného pilíře uprostřed řečiště jsou stále ukryté pod hladinou řeky Vltavy. Celková délka mostu je 186 m, vzepětí čtyř kleneb je čtyřmetrové. Mostní pilíře jsou zdobeny reliéfy sochařů Františka Bílka, Josefa Mařatky a Jana Štursy. Štursovy reliéfy jsou vytvořeny na téma Krásno a umění. Na staroměstské straně mostu jsou dvě fontánky s chrliči, které vytvořil Emanuel Halman. Výběrčí budky kubistických tvarů byly zbourány v roce 1942. Na staroměstském předmostí na pokraji náměstí Jana Palacha stojí od roku 1951 socha malíře Josefa Mánesa od sochaře Bohumila Kafky. Most měnil svá pojmenování, a i když i tento most měl původně jako řetězová lávka nést jméno (v té době už zesnulého) prince Rudolfa, po sarajevském atentátu byl v roce 1914 pojmenován jako Most arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Od roku 1920 po vzniku Československa byl přejmenován po českém malíři Josefu Mánesovi na Mánesův most. Je vystavěn v uměleckém slohu odpovídajícímu moderně po roce 1910 s prvky českého kubismu. Proto je od roku 1958 zapsán do seznamu kulturních památek České republiky. Mánesův most také náleží do historického centra Prahy, které je v rámci plošné ochrany zapsáno v seznamu světového dědictví UNESCO.