Menu
Login:      Heslo:       Přihlásit
Login:      Heslo:       Přihlásit
Vodní dílo Klecany–Roztoky
Vodní dílo Klecany–Roztoky bylo v rámci budování Vltavské vodní cesty postaveno jako první, a navíc v neuvěřitelně krátké době 1897–1899. Je prvním jezem pod Prahou na Vltavě u Klecan. Spolu s ostatními třemi jezy na cestě Vltavy k soutoku s Labem v Mělníku, má zaručit vyhovující podmínky (zejména dostatečné plavební hloubky) pro vodní dopravu. Původní hradlový jez byl nahrazen v Klecanech jezem moderním, hrazeným klapkami a spolu s plavebním kanálem při levém břehu, dvěma plavebními komorami v Roztokách a malá vodní elektrárna Klecany tvoří vodní dílo Klecany–Roztoky.  
Úsek toku
Dolní Vltava
Kilometráž toku
38,080
Účel
Plavba, výroba el. energie
Délka vzdutí
5,500 km
Objem zdrže
2,405 mil. m3
Plocha povodí
27 284,0 km2
Období výstavby
1897–1899
 
 
Foto 1
 
Pudorys
 -  Jez
Původní hradlový jez o třech polích byl v provozu až do roku 1975, kdy došlo k havárii jeho levého a částečně i středního jezového pole. V době své výstavby jez přitom patřil k nejmodernějším tuzemským vodním dílům. Původní hradlový jez se průběžně opravoval, ale až jeho havárie urychlila už připravovanou rekonstrukci tohoto nejstaršího jezu na Vltavě do dnešní podoby. Konstrukce starého jezu (slupice, o které se opírala hradla) stále existuje, ale je sklopena na dně řeky. Současný pohyblivý jez, jehož stavba započala počátkem roku 1978, je hrazen typizovanými ocelovými klapkami podpíranými hydraulickými válci ovládanými z moderního velínu postaveného na pravém břehu Vltavy. Jez má tři pole, z toho levé a střední šířky 38,9 m a pravé šířky 40,2 m. Hrazená výška je 3,3 m a spád 2,9 m. Zajímavá je rovněž provozní budova obsluhy jezu, nejen pro svou architekturu, ale i proto, že jsou na její zdi zaznamenány výšky hladiny Vltavy při povodních od roku 1890. Nejhorší povodeň zažily Klecany v r. 2002, kdy hladina Vltavy stoupla o 9,37 m nad normál.  
 
Řez
Schema  
 
Schema
 
Druh jezu
Pohyblivý - klapka
Počet polí
3
Šířka pole
různá
Kóta horní vody
175,00 m n. m.
Spád
2,90 m
Období výstavby
1897–1899
Modernizace jezu
1975–1981
 -  Vodní elektrárna
Při rekonstrukci hradlového jezu na jez nový, hrazený klapkovými uzávěry, se zachovala původní 12 m široká vorová propust vedená při pravém břehu Vltavy těsně přimknutá k pravému jezovému poli. V roce 1985 byla zrušena a na jejím konci byla postavena průtočná malá vodní elektrárna s technologickým vybavením od společnosti ČKD Blansko, osazená čtyřmi přímoproudovými Kaplanovými turbínami o průměrném výkonu až 40 kW. Pro lepší zhodnocení průtoku byla od prosince 1999 do léta 2001 postavena nová, současná malá vodní elektrárna a osazena dvěma horizontálními Kaplanovými turbínami s průměrem oběžného kola 2300 mm. Návrhový spád je 2,6 m, návrhový průtok 2 x 21 m3/s a celkový instalovaný výkon 1,2 MW. Při povodních roku 2002 byla zasažena a silně poškozena i vodní elektrárna. Znovu do provozu byla uvedena v roce 2003. Podobný osud i když s výrazně menším rozsahem poškození potkal malou vodní elektrárnu i při povodni v roce 2013.  
Umístění
Pravý břeh
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
2,60 m
Návrhový průtok
42,0 m3/s
Celkový výkon
1 200 kW
Provozovatel
Povodí Vltavy, státní podnik
 
 
Schema  
 
Schema
 -  Plavební komora Roztoky
Přibližně kilometr pod jezem po toku Vltavy je u konce horního plavebního kanálu umístěna vlaková plavební komora Roztoky. Vraty ve středním ohlaví lze komoru rozdělit na velkou (VPK) a malou (MPK) komoru. Původně MPK se svislými zdmi byla široká 11 m a dlouhá 73 m a za ní VPK se šikmými zdmi s šířkou ve dně 20 m, délkou 133,4 m a s vjezdovými vraty šířky 11 m. Vlaková PK tak má užitnou délku 197,3 m a spád 2,9 m. Všechna vrata byla v původním řešení vzpěrná. Při rekonstrukci na konci 80. let 20. století byla plavební komora upravena pro soudobé potřeby a požadavky plavební cesty. Došlo ke zkrácení užitné délky MPK na 58,5 m. Původní šikmé stěny VPK byly nahrazeny svislými stěnami z ocelových štětovnic. Tím byla výrazně zvětšena šířka komory na 19,3 m. Šířka plavidel je však stále limitována šířkou ohlaví komory tedy 11 m. Horní vzpěrná vrata celé vlakové komory byla nahrazena hydraulicky ovládanou klapkou umožňující výhodnější (rychlejší) plnění. Vrata společně s dlouhými obtoky umožňují kombinované plnění obou plavebních komor. V dolním ohlaví jsou osazena vrata vzpěrná s žaluziovými okny s uzavíráním stavítky. Prázdnění VPK je tudíž kombinované na rozdíl od MPK, kde jsou jen klasická vzpěrná vrata pro nepřímé prázdnění a prázdnění tak probíhá pomocí obtoků. Vrata i stavítka uzávěrů jsou ovládaná moderními hydromotory. I u plavebních komor na levém, roztockém břehu Vltavy, je historická provozní budova, která dodnes slouží svému účelu – tedy jako zázemí obsluhy plavebních komor. Na její podezdívce je umístěna kovová cedulka s vyznačením nejvyšší dosažené povodňové hladiny z roku 2002.  
Schema
 
Název
Vlaková plavební komora
Malá plavební komora
Kilometráž vodního toku
35,950
Umístění
Plavební kanál
Třída vodní cesty
IV
Spád
5,60 m
Délka
197,3 m
58,5 m
Šířka
11,0 m
Čas plnění/prázdnění
10 min/5 min
7 min/6 min
 -  Plavební kanál
Horní plavební kanál začíná asi 300 m nad profilem jezu Klecany a je veden při levém břehu Vltavy k plavební komoře Roztoky, která je situována v jeho dolní části. Je dlouhý 936 m a široký ve dně 20 m. V příčném řezu má lichoběžníkový tvar se sklony svahů 1 : 1,5. Svahy jsou opevněny kamennou dlažbou 30 cm silnou. Nad komorou je kanál ve dně rozšířen na 30 m a v délce 200 m tvoří horní rejdu plavební komory. Dolní plavební kanál délky 116 m je stejného konstrukčního uspořádání jako horní kanál a plynule se napojuje do podjezí jezu Klecany.  
 -  Historie
Na Labi se paroplavba intenzivně vyvíjela už ve 40. letech 19. století. Řeka Vltava zůstávala se svou splavností pozadu. Kvůli rozvoji průmyslu a lodní dopravy se situace musela urgentně řešit především v části mezi Prahou a Mělníkem, aby se vodní cesta napojila na existující trasu mezi Mělníkem a Drážďany. První jez na řece Vltavě po toku za Prahou byl vystavěn českou firmou Lanna v Klecanech. Zdymadlo Klecany bylo od července roku 1897 do roku 1898 prvním z vodních děl vybudovaných v rámci činnosti Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách. Výstavbu financovala ze dvou třetin rakouská vláda a z jedné třetiny české místodržitelství. Namísto původních dvou ostrovů mezi Roztoky a Klecany byl vytvořen jeden ostrov. Byl zasypán náhon a odtokový kanál u tzv. Moldavského mlýna (dnes VUAB Pharma a.s.) a zrušen tak jeho pohon. Na výstavbě se pracovalo dnem i nocí a konečný počet dělníků dosáhl 650 mužů. Přesně 19. února 1899 došlo k otestování, od kterého je jez nepřetržitě v provozu. Jez v Klecanech je legendárním vodním dílem, kde se propojuje původní 100 let stará technologie v rámci moderního vodního díla současnosti. Počátkem roku 1978 započala jeho rekonstrukce. Používaly se kamenné pilíře nastavené betonem a původní vorová propust posloužila jako náhon k nově postavené malé vodní elektrárně. Historicky zajímavá je rovněž budova správy vodního díla, bývalého domku jezného z roku 1897. Jedná se nejen o architektonicky poutavý objekt, ale také má na zdi zaznamenané výšky hladiny Vltavy při povodních od roku 1890. Při pohledu na velikost domku lze konstatovat, že práce jezného byla koncem 19. století velmi významná pozice a že jez v Klecanech v době svého vzniku byl jezem velkého významu. Klecanský jez je také známý z natáčení TV seriálu 30 případů majora Zemana. Díl Kvadratura ženy se zde natáčel v roce 1958 podle skutečného případu z roku 1951.  
Schema
 
Schema
 
Schema
Schema
 
Schema
 
Schema
 -  Osobnosti
Vojtěch Lanna: firma Lanna
 -  Mapy
Schema
 
Plavební mapa (data poskytla Státní plavební správa) 
 
 
 -  Turistické zajímavosti
 – Historické dokumenty

 
 -  Fotogalerie
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled