Zdymadlo Štětí
Původní zdymadlo Štětí se budovalo v letech 1905–1908 především za účelem dopravním – zajištění potřebných hloubek a vyhovujících podmínek pro plavbu ve zdrži; hospodářským – odběry povrchové vody z jezové zdrže a rekreační – využití zdrže pro vodní sporty a rekreační rybolov. V roce 2015 byla uvedena do provozu nová vodní elektrárna, která význam rozšířila o účel energetický – využití hydroenergetického potenciálu v průběžné vodní elektrárně. Hlavními objekty jsou: pohyblivý jez, pevný jez, malá vodní elektrárna, plavební komory, plavební kanály a rybí přechod.
Úsek toku
Dolní Labe
Kilometráž toku
818,938
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
11,638 km
Objem zdrže
6,459 mil. m3
Plocha povodí
42 283,9 km2
Období výstavby
1905–1906
- Jez
Původní pohyblivý hradlový jez byl v letech 1966–1970 rekonstruován a zmodernizován na jez se segmentovými uzávěry. Jedná se o jediný jez této konstrukce na dolním Labi. Jez má sedm polí o světlé šířce 25 m. Spodní stavba je železobetonová, zaobleného tvaru a pod přelivnou hranou plní, do vzdálenosti 16,2 m, funkci spadiště. Ve vrcholu spodní stavby je dosedací práh segmentového uzávěru. Jez nemá standardní vývar. Dvě krajní jezová pole (č. 1 a 7) tvoří pevný jez s výškou 3,10 m při nominální hladině. Krajní pravé pole (č. 7) navazuje na bývalou vorovou propust. Jezová pole č. 2 a 6 mají pohyblivý hradicí uzávěr–jednoduchý zdvižný segment. Jezová pole č. 3, 4 a 5 jsou hrazena také jednoduchým zdvižným segmentem, ale s nasazenou dutou klapkou. Hrazená výška všech segmentových uzávěrů, včetně nasazené klapky, je při nominální hladině 4,10 m. Nasazená klapka hradí 0,91 m. Jednoduché zdvižné segmenty jsou tvořeny vyztuženou válcovou plochou s tlačenými rameny, připojenými ke dvěma hlavním vodorovným nosníkům. Ramena segmentů jsou otočně uložena v ložiskách ukotvených v dělicích pilířích jezu. Těsnění uzávěrů na prahu, bocích a pod klapkou je zajištěno tvarovanou gumou. Hradicí uzávěry jsou zavěšeny na Gallových řetězech, kterými jdou zvedat i spouštět. Zvedací mechanizmus každého uzávěru se skládá ze dvou částí, hnací s elektromotorem na jednom boku a hnané na boku druhém. Navzájem jsou propojeny pevnou transmisí, vedenou na konzolách přechodové lávky. Transmise zajišťuje synchronizaci pohybů obou částí pohybovacího mechanizmu. Segmenty je možné ovládat dálkově z velínu plavebních komor, případně z jednotlivých strojoven umístěných na pilířích. Na dělicích pilířích je uložena 2,2 m široká lávka příhradové konstrukce, která umožňuje přístup do jednotlivých strojoven uzávěrů, vedení kabelů a přechod přes jez.
Druh jezu
Pohyblivý - segmentový
Počet polí
7
Šířka pole
25,00 m
Kóta horní vody
152,69 m n. m.
Spád
3,09 m
Období výstavby
1905–1906
Modernizace jezu
1966–1970
- Vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna Štětí byla uvedena do provozu v roce 2015. Je to břehová, průtočná, nízkotlaká malá vodní elektrárna, umístěná ve vybrané části pravého břehu toku. Od tělesa jezu je oddělena mohutným dělicím pilířem, jehož návodní zhlaví je částí vtokového, česlemi chráněného, objektu vodní elektrárny a povodní zhlaví tvoří výtokovou část pod savkami turbín. V elektrárně jsou instalovány 2 přímoproudé horizontálními Kaplanovy turbíny o průměru oběžného kola 5 100 mm. Návrhový spád je 2,6 m, návrhový průtok vodní elektrárny činí 2 x 170 tj. 340 m3/s, celkový výkon vodní elektrárny je tedy 5,2 MW. Jednotlivé turbíny přes převodovku pohání synchronní generátory a přes blokové transformátory jsou připojeny do rozvodny 22 kV a dále do místa spotřeby. Nad hladinou se nachází asi 15 % z celkového objemu stavebních objektů. Celková koncepce automatiky provozu umožňuje bezobslužný provoz, zajištěný pouze pochůzkovou službou v denní směně a dálkovým občasným dohledem. Vodní elektrárna vyrobí ročně asi 30 GWh čisté energie, šetřící životní prostředí, což stačí na zásobování domácností ve městě s 22 tisíci obyvateli.
Umístění
Pravý břeh
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
2,60 m
Návrhový průtok
340,0 m3/s
Celkový výkon
5 200 kW
Provozovatel
energeia o.p.s.
- Plavební komory
Objekty pro plavbu jsou situovány u levého břehu Labe a zahrnují dvě plavební komory (malou – MPK; a velkou – VPK) s rejdami v horním a dolním plavebním kanále a čekací stání. Vzhledem k ose jezu je čelo horního ohlaví velké plavební komory posunuto o 280 m směrem po vodě. Od toku Labe jsou plavební komory odděleny umělým ostrovem dlouhým 960 m a širokým až 30 m. Obě komory byly postupně rekonstruovány a modernizovány do současné podoby. Jsou orientovány vedle sebe, menší blíže k levému břehu. Běžný spád obou komor je 3,1 m. MPK má užitnou délku 85 m, šířku 11 m. VPK má užitnou délku 155 m a šířku 22 m. Všechna vrata osazená v horních i dolních ohlaví obou komor jsou klasická vzpěrná ovládaná lineárními elektromotory. Plnění i prázdnění obou komor je nepřímé dlouhými obtoky hrazenými segmentovými uzávěry, které jsou ovládány hydromotory. U MPK se její provizorní hrazení provádí válcovými ocelovými hradidly do drážek v ohlaví. Provizorní hrazení komory se provádí tabulemi osazovanými plovoucí mechanizací mezi slupice. Velín plavebních komor je společný pro obě komory, je umístěn na dělicí zdi mezi nimi a přístupný po lávce vedené nad komorami na ostrov. Proplavování je prováděno v poloautomatickém režimu, ale lze ho řídit též manuálně z obou ohlaví. Je zde také umístěno dálkové ovládání jezu. Velín moderní konstrukce je klimatizovaný, vybavený technologií pro sledování, měření a vyhodnocování dat z plavební komory a jezu, která jsou současně přenášena do vodohospodářského dispečinku Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové.
Název
Velká plavební komora
Malá plavební komora
Kilometráž vodního toku
818,590
Umístění
Levý břeh
Třída vodní cesty
Va
Spád
3,09 m
Délka
155,0 m
85,0 m
Šířka
22,0 m
11,0 m
Čas plnění/prázdnění
18 min/18 min
12 min/12 min
- Plavební kanál
Horní plavební kanál je dlouhý 370 m a ve dně široký minimálně 50–60. Minimální zaručená hloubka je 2,3 m (při Q > 150 m3/s). Levý břeh kanálu je tvořen svislou stěnou z ocelových štětovnic, která pokračuje dále podél břehu koryta na délku dalbových stání pro nákladní plavidla, čekajících na proplavení. Stání pro malá plavidla je umístěno rovněž na levém břehu, před velkou plavební komorou. Dolní plavební kanál je dlouhý 290 m, ve dně je široký minimálně 50– 55 m. Minimální zaručená hloubka je 2,3 m (při Q > 150 m3/s). Při levém břehu kanálu, pod plavebními komorami, jsou dalbová stání pro nákladní plavidla a stání pro malá plavidla, čekající na proplavení. Vplutí do komory i vyplutí z ní je napojeno na horní i dolní kanál rejdami těsně navazujícími na obě plavební komory, vybavenými novými svodidly i čekacími stáními pro nákladní i malá plavidla.
- Rybí přechod
Původní vorová propust při pravém břehu Labe byla nahrazena novou vodní elektrárnou a současně s ní budovaným novým rybím přechodem. Řešení s dvěma rybími přechody je unikátní, které jsou na Labi výjimečné. Rybí přechody jsou umístěny mezi malou vodní elektrárnou a pravým jezovým polem. Jeden technický štěrbinový je původní, ale rekonstruovaný. Je dlouhý 50 m a široký 2 m. Druhý, balvanitý, tedy blízký přírodě, je úplně nový a v Česku jedinečný. Jsou na něm použity kamenné bloky, některé o hmotnosti i přes dvě tuny. Toto koryto, plné velkých kamenů, zmírňuje říční proud a rybám umožní překonat uměle vytvořené překážky – jez a elektrárnu. Koryto je dlouhé 70 m se šířkou 6 m. Řešení bylo konzultováno s ochránci přírody a rybáři a slouží k migraci všech druhů ryb, včetně lososovitých např. úhořů. Navíc do vtokového objektu vodní elektrárny je instalován ještě akustický a světelný plašič ryb. Světelná a zvuková bariéra a jemné česle pak zabrání tomu, aby se ryby z nadjezí vydaly přímo mezi lopatky turbín.
- Historie
Zdymadlo Štětí bylo vybudováno jako sedmý labský stupeň v rámci výstavby vodní cesty na řece Labi na začátku 20. století, výstavba byla financovaná z peněz Rakouska-Uherska a království Českého, projekt zajišťovala Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách, a vytvořili ho inženýři J. Paul, J. Skokan, R. Šponar a J. Záleský, pracovali na něm také inženýři Samek a Maener, kteří později padli v první světové válce. Byla zvolena konstrukce hradlového systému jezu se sklopnými slupicemi podle návrhu Eduarda Schwarzera, jehož konstrukci dodala karlínská strojírna Breitfeld, Daněk & Kolben, stejně jako segmentový uzávěr obtokového kanálu. Komise vykoupila potřebné pozemky v říjnu 1905 a následujícího roku začala firma A. Lanna zdymadlo stavět. Pohyblivý hradlový jez vystavěný v letech 1905 až 1908 měl tři jezová pole světlé šířky 54 m, pole byla hrazena dřevěnými hradly (celkem 1180 voraček a 245 bokovnic) s osovou vzdáleností slupic 3 m (každé o 17 kusech). Průměrný spád jezu byl 2,8 m. Před zimním obdobím a před povodněmi byla hradla vyjímána a slupice sklápěny do vody. Při větších průtocích se vyhrazovalo pravé jezové pole pro umožnění plavby volnou řekou. Jez byl při pravém břehu pro splavování vorů opatřen vorovou propustí šířky 12 m se stupňovitým dnem s Bazikovými zdrhly. Rybí přechod byl umístěn v pilíři mezi jezem a vorovou propustí. Velká a malá plavební komora, postavené v letech 1905 až 1909, plavební kanál i rejdy byly umístěny vlevo od jezu a od řečiště odděleny nasypanou hrází délky 960 m. Uvedení hradlového jezu a plavebního zařízení do provozu se uskutečnilo v září 1909. V 60. letech 20. století byl jez zrekonstruován, aby jej bylo možné využívat po celý rok. Rekonstrukce a modernizace jezu ve Štětí na jez segmentový byla provedena v letech 1966 až 1970. Jedná se o jediný jez tohoto typu na dolním Labi. Situačně je spodní stavba nového jezu posunuta asi o 95 m po proudu od spodní stavby původního hradlového jezu. V letech 1966 až 1970 byla zrekonstruována velká plavební komora a celková rekonstrukce i modernizace malé plavební komory probíhala v letech 2003 až 2004. Rekonstrukce zdymadla a plavebních komor byla dokončena roku 1970 podle plánů pražského Hydroprojektu. Původní slupice byly roku 1970 sklopeny k dolní stavbě a nahrazeny sedmi zdvižnými segmenty o celkové délce 265 m, situovanými o 95 m dále po vodě. Autorem architektonického řešení zdymadla Štětí z roku 1929 je česko-americký architekt J. Burian.
- Turistické zajímavosti
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
