Vodní díla

Zdymadlo Lobkovice

V rámci splavnění toku Labe byl původní pevný jez zrušen a asi 300 m níže po toku nahrazen novým vodním dílem, které se postupně budovalo ve třech etapách v letech 1914–1923, 1928–1932, 1941–1945. Udržováním vzduté hladiny v jezové zdrži vodní dílo zajišťuje potřebné hloubky a vyhovující podmínky pro dopravní cestu (plavbu), využití průtoků vody k výrobě elektrické energie v průtočné vodní elektrárně a odběry povrchové vody podle odpovídajících povolení. Hlavními objekty díla jsou: jez, malá vodní elektrárna, plavební komora a rybí přechod.

Úsek toku

Střední Labe

Kilometráž toku

850,306

Účel

Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod

Délka vzdutí

7,123 km

Objem zdrže

1,800 mil. m³

Plocha povodí

13 363,3 km²

Období výstavby

1928–1932

+ Jez

- Jez

Nový pohyblivý jez byl stavěn v druhé etapě výstavby vodního díla v letech 1928–1932. Jez má tři pole světlosti 25,0 m, hrazená jsou zdvižnými stavidly s nasazenými dutými klapkami, celková hrazená výška je 4,7 m. Stavidlo dosedá na 50 cm vysoký pevný práh. Před uzávěrem je do vzdálenosti 9 m ve sklonu 1:10 dno opevněno betonovou deskou, za uzávěrem je prohloubený opevněný vývar, který je 8 m dlouhý a 1,1 m hluboký, který je ukončený svislým prahem. Betonové pilíře nesou manipulační lávku a zároveň v horní části zvýšených pilířů jsou strojovny jezových uzávěrů. Válečkové podvozky stavidla se pohybují v drážkách jezových pilířů. Pohybovací mechanizmus pro každé zdvižné stavidlo sestává z elektromotoru umístěného v domečku, odkud se pohyb přenáší transmisemi k pilířům a dále pak šikmo nahoru do strojoven ve zvýšených pilířích. Úplný zdvih stavidla je 6,8 m nad dosedací práh, což odpovídá 0,5 m nad hladinu stoleté vody.

Druh jezu

Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou

Počet polí

Šířka pole

25,00 m

Kóta horní vody

161,59 m n. m.

Spád

2,70 m

Období výstavby

1928–1932

+ Vodní elektrárna

- Vodní elektrárna

Malá vodní elektrárna je umístěná na levém břehu Labe a je odsazená od dříve postaveného levobřežního jezového pilíře, aby při dodatečné výstavbě vodní elektrárny nebyla narušena jeho stabilita. Byla postavena ve třetí etapě stavby v letech 1941–1945. Stavba zasahuje do ostrova vzniklého mezi korytem Labe a bývalým mlýnským náhonem. V roce 2016 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Průtočná, malá vodní elektrárna má instalovány dvě vertikální Kaplanovy turbíny a dva synchronní vertikální generátory. Návrhový průtok turbíny je 2 x 51 tj. 102 m³/s a při spádu 2,7 m je celkový instalovaný výkon 2,2 MW. Krátký nálevkovitý tvar vtoku má železobetonovou nornou stěnu, která slouží jako lávka a jsou o ni opřené hrubé česle. Vtok do spirálových kašen turbín je chráněn jemnými česlemi s mechanickým čištěním. Pro uzavření vtoků do kašen jsou v pilířích drážky pro provizorní zahrazení. Krátký odpad od turbín je natočen směrem do řeky a je u vyústění savek 23,45 m široký. Ve vrchní stavbě elektrárny je strojovna, rozvodna, dílny a sklady, tedy vše potřebné pro provoz elektrárny.

Umístění

Levý břeh

Počet strojů

Typ turbíny

Kaplanova turbína

Návrhový spád

2,70 m

Návrhový průtok

102,0 m³/s

Celkový výkon

2 200 kW

Provozovatel

Povodí Labe, státní podnik

+ Plavební komora

- Plavební komora

Plavební komora byla postavena v první etapě výstavby zdymadla v letech 1914–1923 a je situována u pravého břehu Labe v průpichu pravotočivého oblouku. Od jezu je oddělena 50 m širokým ostrovem. Komora je jednolodní s užitnými rozměry 85 x 12 m a hloubku nad záporníkem 3,0 m. V horním i dolním ohlaví jsou osazena vzpěrná vrata. Plnění i prázdnění komory je nepřímé, tj. dlouhými obtoky, hrazenými segmentovými uzávěry a do komory z nich ústí 11 plnicích otvorů o rozměrech 0,6 x 0,6 m. Vrata plavební komory i uzávěry obtoků jsou ovládány hydromotory, a to buď z velínu komor, nebo z místa u ohlaví. Velín komory je umístěn na platě u dolních vrat plavební komory. V průběhu roku 2009, v době podzimní odstávky došlo k modernizaci vystrojení plavební komory, osazení nových pacholat, vyvazovacích trnů ve dvou řadách stěn komory, nových žebříků i nových odrazných trámců v komoře. Zároveň došlo k repasi hydromotorů, kde původní hydraulický olej byl nahrazen olejem ekologicky odbouratelným.

Název

Plavební komora

Kilometráž toku

850,320

Umístění

Pravý břeh

Třída vodní cesty

Spád

2,70 m

Délka

85,0 m

Šířka

12,0 m

Čas plnění/prázd.

neuvedeno

+ Plavební kanál

- Plavební kanál

Plavební kanál k plavební komoře je veden u pravého břehu Labe v délce kolem 550 m a má horní a dolní část. Je postaven v průpichu vedeném mimo původní tok Labe zkrácením pravotočivého oblouku téměř do přímé tratě. Je zhruba lichoběžníkového profilu se šikmými stěnami s hlubokou 2,5 m. Horní plavební kanál (nad komorou) je široký 48 m a dolní plavební kanál (pod komorou) je široký 36 m. Pro bezpečné vplutí a vyplutí z plavební komory jsou za horním i dolním ohlavím v plavebních kanálech situovaná horní a dolní rejda se svodidly rozšiřující profil komory na šířku obou plavebních kanálů. V návaznosti na ně jsou pak umístěny vyvazovací prvky pro čekací stání.

+ Rybí přechod

- Rybí přechod

Mezi levým jezovým polem a malou vodní elektrárnou je vybudován rybí přechod s uzavíratelným vtokem. Rybí přechod je technický komůrkový s šířkou kanálku 1,2 m.

+ Historie

- Historie

Vodní dílo Lobkovice nese svůj název po stejnojmenné vesnici, o níž je první zmínka z roku 1341. Dříve stála dřevěná tvrz (dnes zámek Lobkovice) poblíž řeky Labe. Z části byla chráněná bažinami, zbytek pak byl obehnán ochrannými valy. Pochází odtud šlechtický rok Lobkoviců. V 19. stol. získal vesnici se zámkem pražský advokát J. Měchura, jehož dcera si vzala historika a politika F. L. Palackého, který zde žil. Dnes jsou Lobkovice částí města Neratovice v okrese Mělník.
Původní pevný jez stával asi o 300 m výše po proudu řeky Labe, než je nový pohyblivý jez. Ten nahradil původní pevný jez, který vytvářel rozdíl hladin potřebný pro provoz mlýna a továrny na karbid, ale zhoršoval povodňové stavy v obcích na obou březích Labe a jez neumožňoval celoroční provoz. Výkopové práce na novém jezu započaly při výstavbě plavební komory roku 1914. Protože podloží základů bylo buližníkové, bylo ho nutné zcela odtěžit. Práce na komoře byly dokončeny až v roce 1922, neboť do výstavby zasáhla I. světová válka. Plavební komora je situována u pravého břehu řeky Labe v průpichu odděleném od jezu 50 m širokým ostrovem. Pro zhoršenou stabilitu stěn plavební komory byla v letech 1976 až 1977 provedena jejich rozsáhlá oprava, v roce 2009 pak byla komora zcela modernizována. Nový jez se budoval v letech 1928 až 1931, a když byl dokončen, mohl se poté zbourat původní starý pevný jez. Roku 1945 byla dokončena malá vodní elektrárna, jejíž stavbu financoval Spolek pro chemickou a hutní výrobu Praha (stavebník nedaleké neratovické chemičky Spolana). Vodní dílo Lobkovice, jehož součástí je jez, plavební komora, vodní elektrárna a rybí přechod, navrhl a vypracoval architekt F. Roith, Původně také zdymadlo sloužilo jako veřejný přechod řeky, který ale zanikl při úpravě komory roku 1995.