Zdymadlo Týnec nad Labem
Při splavnění řeky Labe pro dovoz uhlí do chvaletické elektrárny byl přeložen tok řeky Labe a současně postaveno i zdymadlo, jehož výstavba probíhala v letech 1973–1977. V jezové zdrži se udržuje vzdutá hladina na kótě 200,79 m n. m. a tím se zajišťují vyhovující podmínky pro vodní dopravu, spád a průtok se využívá k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně, dále jsou zabezpečeny odběry povrchové vody k různým účelům podle příslušných povolení a zdrž se může používat pro vodní sporty i rekreaci. Hlavními objekty vodního díla jsou pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora a rybí přechod.
Úsek toku
Střední Labe
Kilometráž toku
932,714
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
15,889 km
Objem zdrže
1,860 mil. m3
Plocha povodí
6 656,7 km2
Období výstavby
1973–1977
- Jez
Pohyblivý jez v Týnci nad Labem je umístěný kolmo k ose toku, má tři jezová pole o světlosti 20 m, jezové pilíře jsou široké 2,1 m. Jednotlivá pole jsou hrazená ocelovou dutou klapkou 3,5 m vysokou, hrazená výška je 3,3 m. V jezovém prahu se nachází komunikační štola o rozměrech 2,1 x 1,8 m, která umožňuje spojení obou břehů, slouží pro přístup do pilířů a jsou zde umístěny jednotlivé hydraulické agregáty umožňující pohyb jezu. Klapky jezové konstrukce jsou podpírané dvojicí dvojčinných hydromotorů, z nichž každý může ovládat klapku samostatně. Konstrukce klapky umožňuje jednostrannou aretaci ve vztyčené poloze pomocí segmentu ručně vysouvaného z pilíře ovládacím kolem. Boční štíty klapek jsou v zimním období vytápěny (odporové indukční ohřívání). Pro provizorní hrazení z horní a dolní vody slouží lávky, slupice a potřebný počet ocelových hradel délky 5 m. Energie přepadající vody se tlumí ve vývaru dlouhém 12,71 m, který je ukončen trojúhelníkovým vývarovým prahem výšky 1 m. V příčném řezu pak spodní jezová stavba se sklopenou klapkou vytvoří profil ve tvaru tzv. Jamborova prahu s minimálním vzdutím hladiny nad jezem při průchodu povodní jezovým profilem. Zaoblení prahu je dáno válcovou plochou klapky o poloměru 7,39 m.
Druh jezu
Pohyblivý - klapka
Počet polí
3
Šířka pole
20,00 m
Kóta horní vody
200,79 m n. m.
Spád
2,57 m
Období výstavby
1973–1977
- Vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna (MVE) je umístěna na levém břehu Labe v místě špičky umělého přehrazení původního koryta, nad stáním plavidel v horní rejdě, se vtokem v jezové zdrži v ř. km 933,05. MVE je bezobslužná. Vtokový kanál na elektrárnu navazuje na levý břeh koryta řeky Labe nad jezem a je veden šikmo pod úhlem 40°, šířka v hladině 10 m, délka přibližně 75 m. Břehy kanálu jsou opevněny kamenným záhozem. Výtok ze savek vodní elektrárny je veden do dlouhého dolního kanálu vytvořeného z původního koryta Labe, využívaného nyní jako ochranný a zimní přístav. Kanál je pod jezem v ř. km 932,20 zaústěn zpět do řeky. Vodní elektrárna je od jezu a plavební komory oddělena umělým ostrovem a svým provozem respektuje hlavní zásady stávajícího provozu vodního díla. Zejména neovlivňuje plavební podmínky na vjezdu a výjezdu z rejd plavební komory a nepřesahuje povolené podélné i příčné složky rychlostí proudění vody pro proplavovaná plavidla. Budovu elektrárny tvoří stavební objekt se spodní a vrchní stavbou dlouhý 11,4 m a široký 14,5 m. Ve strojovně je instalováno pět Kaplanových turbín. Celkový výkon vodní elektrárny je při celkovém návrhovém průtoku 25 m3/s a návrhovém spádu 2,57 m na generátorech 465 kW. Turbíny vodní elektrárny pracují paralelně se sítí v automatickém bezobslužném provozu v součinnosti se zabezpečovací automatikou a hladinovou regulací. Při výpadku sítě se automaticky otevírá jalová výpust s kapacitou 16,5 m3/s. Rybí přechod je umístěn v železobetonovém žlabu, levá stěna je součástí konstrukce malé vodní elektrárny, pravá stěna je tvořena kotvenou stěnou z předvrtávaných železobetonových pilot.
Umístění
Ostrov
Počet strojů
5
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
2,57 m
Návrhový průtok
25,0 m3/s
Celkový výkon
465 kW
Provozovatel
HYDRO-COM
- Plavební komora
Plavební komora je umístěna při levém břehu v 850 m dlouhém průkopu a je celou svou délkou vysunuta do horní vody. Je železobetonové polorámové konstrukce s užitnou délkou 85 m, šířkou 12 m a hloubkou vody nad záporníkem 3,5 m. V horním ohlaví jsou pro přímé plnění komory osazena poklopová Čábelkova vrata, která umožňují plnění komory spodním otvorem mezi vraty a záporníkem. Jsou jednostranně podpírána hydromotorem umístěným ve výklenku horního ohlaví komory. Dolní vzpěrná vrata jsou ovládána hydromotorem o tažné síle 160 MN. Prázdnění komory je jednostranným krátkým obtokem hrazeným stavítkem, se zaústěním do dolní vody v levém jezovém poli. Veškeré ovládání plavební komory je soustředěno do velínu postaveného na pravém břehu současně s plavební komorou a je automatické nebo ruční (místní i dálkové). Rejdy plavebních komor jsou vybaveny ocelovými svodidly nového konzolového typu a ocelovými dalbami s vyvazovacími prvky a lávkou pro výstup na břeh pro čekací stání před komorou v dolní i horní vodě. V dolní rejdě je vybudováno čekací stání i pro malá plavidla.
Název
Plavební komora
Kilometráž toku
932,710
Umístění
Levý břeh
Třída vodní cesty
IV
Spád
2,57 m
Délka
85,0 m
Šířka
12,0 m
Čas plnění/prázd.
7 min
- Rybí přechod
Rybí přechod na vodním díle v Týnci nad Labem je umístěn u malé vodní elektrárny (MVE) v železobetonovém žlabu, levá stěna je součástí konstrukce MVE a pravá stěna je tvořena kotvenou stěnou z předvrtávaných železobetonových pilot. Rybí přechod umožňuje migraci ryb v kanálu původního koryta řeky Labe.
- Historie
Na pravém břehu řeky Labe v severním cípu Železných hor v blízkosti vodního díla se rozprostírá město Týnec nad Labem. Můžeme přemýšlet, proč si řeka Labe hloubila své koryto v tvrdé žule a neobešla to jinou cestou, kde by se její tok ubíral v měkké opuce kolem Krakovan a Bělušic. Řeka Labe si vytvořila v rule průrvu a ta bývá nazývána Železnou branou. Thejnice nad vršky, jak je v Kosmově kronice roku 1110 jmenováno město, kde se setkal pražský kníže Václav se svým bratrem olomouckým knížetem Otou Černým a kteréhožto setkání se účastnil sám Kosmas. Na obou březích řeky Labe stávaly dva mlýny: Poskalský a Podměstský, ale první mlýn v Týnci je zaznamenán už v roce 1306. Majitelé města se často střídali, ale v roce 1600 císař Rudolf II. Jmenoval Týnec nad Labem královským komorním městem. Již kolem roku 1785 tu existovala manufaktura Dobrovských, která spřádala vlnu pro podniky v Linci. Od roku 1790 se město nazývá Elbe Teinitz, v roce 1837 je název změněn na název český Labská Tejnice. V roce 1864 tu bratři Pernerové zakládají u řeky Labe strojírenskou továrnu a okolí řeky Labe průmyslově vzkvétá. V období let 1978 až 1996 - tedy po výstavbě původního zdymadla, bylo po středním Labi dopravováno energetické uhlí pro elektrárnu u Chvaletic. Roční objem přepraveného nákladu dosahoval kolem 4 mil. tun a počet proplavených lodí za rok bylo 8–11 tisíc. Vodní dílo v Týnci nad Labem na km toku 932,714 bylo zbudováno v 850 m dlouhém průkopu koryta na pravém břehu ve vzdálenosti cca 500 m pod starým pevným jezem staropražského typu ze 14. stol., který sloužil k využití vody pro pohon Pernerových mlýnů na pravém a levém břehu, kde se také nacházela továrna.
- Turistické zajímavosti
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
