Vodní dílo Vrané nad Vltavou
Vodní dílo Vrané nad Vltavou bylo postaveno v letech 1930–1935. Je prvním vybudovaným a nejstarším stupněm Vltavské kaskády. Současně se stavbou samotného vodního díla probíhaly stavební úpravy i v plavební trati. Hlavním důvodem stavby byly plavební účely, tj. zajištění vhodných plavebních podmínek v řece Vltavě. Další funkce stavby jsou vyrovnání odtoku ze špičkových elektráren Vltavské kaskády (VE Slapy a VE Štěchovice I. i PVE Štěchovice) a zajištění min. průtoku v dolní části Vltavy. Vodní dílo má tři části: jez, plavební komory umístěné vedle sebe a průtočnou vodní elektrárnu.
Úsek toku
Dolní Vltava
Kilometráž toku
71,325
Účel
Zajištění min. průtoku 40 m3/s, plavba, výroba el. energie
Délka vzdutí
12,992 km
Objem zdrže
11,101 mil. m3
Plocha povodí
17 794,4 km2
Období výstavby
1930–1935
- Jez
Stavební konstrukci pohyblivého jezu tvoří betonová spodní stavba založená na skalním podloží s dělicími pilíři obloženými žulovými kvádry. Pilíře dělí jez na čtyři přelivná pole šíře 20 m, která jsou osazená ocelovými, dělenými stavidly typu Stoney, zavěšenými na gallových řetězech. Hrazená výška konstrukcí je 9,7 m. Spád jezu je 10,8 m. Stavidla s podvozky jsou klasické konstrukce, ale po výšce jsou dvoudílná, otočená hradicí stěnou proti sobě. Větší průtoky převáděné pohyblivým hradicím uzávěrem mohou být převedeny buď přepadem vody přes horní dělené stavidlo, výtokem vody pod dolním děleným stavidlem nebo oběma způsoby najednou. Toto ovládání umožňuje velmi jemnou regulaci hladiny. Nad jezem na pilířích je umístěná krytá ocelová mostovka, kde jsou ve strojovnách a drážkách dělicích pilířů umístěny ovládací mechanizmy uzávěrů. Tak jako u všech vodních děl přepadá voda za přelivnou hranou do prohloubeného vývaru, kde se uklidní a dále může odtékat do původního koryta. Typické pro jezy s touto hradicí konstrukcí jsou vysoké dělicí pilíře, aby se mohl celý hradicí uzávěr zvednout nad maximální hladinu.
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo (Stoney dvoudílná))
Počet polí
4
Šířka pole
20,00 m
Kóta horní vody
200,10 m n. m.
Spád
10,80 m
Období výstavby
1930–1935
- Vodní elektrárna
Posledním stupněm Vltavské kaskády je nízkotlaká vodní elektrárna Vrané, která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě. Do provozu byla uvedena v roce 1936. V současné době je dálkově řízena z centrálního energetického dispečinku Vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečovala dlouhodobě vyrovnaný odtok z celé kaskády. Elektrárna vyrábí levnou, ekologicky čistou elektrickou energii. Vodní dílo umožňuje špičkový provoz vodní elektrárny Slapy. Její zdrž slouží zároveň jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice. Budova elektrárny je umístěna v prodloužení osy jezu na pravém břehu a má klasické vybavení průtočné elektrárny. Jsou v ní instalovány dvě vertikální Kaplanovy turbíny pro návrhový spád 10,2 m, návrhový průtok 2 x 90 m3/s s celkovým výkonem 16,0 MW. Voda proudící přes hrubé a jemné česle do nátokové části – kašny turbíny – je usměrněna 20 lopatkami rozváděcího kola na čtyř lopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny. Celková výška soustrojí (turbína a hydrogenerátor) je 14 m. V letech 1978–1980 byla elektrárna významně modernizována (výměna oběžných kol turbín) a v roce 1994 byla vybavena novým řídicím systémem. Vrané nad Vltavou je poslední dílo 9stupňové Vltavské kaskády – vodní elektrárny Lipno 1, Lipno 2, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané nad Vltavou.
Umístění
Pravý břeh
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
10,20 m
Návrhový průtok
180,0 m3/s
Celkový výkon
16 000 kW
Provozovatel
ČEZ, a.s.
- Plavební komora
Součástí vodního díla je plavební zařízení sestávající z malé a velké plavební komory. Plavební komory jsou umístěny vedle sebe při levém břehu a jsou předsunuty do horní vody. Boční zeď bližší komory k jezu je v těsném prodloužení pilíře jezové hradicí konstrukce. Velká plavební komora (VPK) měla sloužit normální nákladní dopravě, a hlavně k proplavování vorů, malá plavební komora (MPK) měla sloužit hlavně k proplavování osobních parníků. V současné době jimi proplouvají zejména výletní plavidla z části vodní dopravní cesty Praha – Slapy. Obě plavební komory mají užitnou šířku 12 m. Velká plavební komora je vlaková, délky 134 m. V horním ohlaví velké plavební komory jsou osazena stavidlová vrata (typu Stoney), ve střední části a dolním ohlaví vrata vzpěrná. Komora je středními vraty rozdělena na menší a větší část pro možnost rychlejšího proplavení kratších plavidel. Malá plavební komora je 85 m dlouhá a v obou jejich ohlaví jsou osazena vzpěrná vrata. Plnění a prázdnění obou komor je pomocí dlouhých obtoků. Vybavení plavebních komor je standardní, tj. žebříky, úvaznými kříží, pacholaty, drážkami pro provizorní zahrazení apod.
Název
Velká plavební komora
Malá plavební komora
Kilometráž vodního toku
71,370
Umístění
Levý břeh
Třída vodní cesty
IV
Spád
10,80 m
Délka
134,0 m
85,0 m
Šířka
12,0 m
Čas plnění/prázdnění
neuvedeno
10 min/4 min
- Historie
V zakládací listině Břevnovského kláštera v roce 993 je popisována dědina Vraný (původně se obec Vrané nad Vltavou skládala ze dvou historických osad, Skochovic a Vraného) a to jako statek, který klášteru při jeho zakládání věnoval k obživě kníže Boleslav II. Obec byla přístupná pro okolí jen přes řeku Vltavu broděním, nebo přívozem a až v roce 1907 se začala stavět silnice. Je tedy patrné, že první záznamy o existenci jezu v místě dnešního profilu hráze byly velmi staré. Když byl v roce 1931 zřízen státní fond na stavbu vodních děl, byla první akcí financovanou z něj výstavba vodního díla ve Vraném. Hlavním důvodem stavby Vranského stupně byly plavební účely. Umístěni zdymadla bylo, navzdory sporům o řešeni ostatních objektů tzv. Vltavské kaskády, vždy uvažováno ve stejném říčním profilu. Současně s výstavbou samotného díla začaly probíhat stavební úpravy v plavební trati. Vodní dílo Vrané se začalo budovat na podzim 1930 a bylo dokončeno v roce 1935. Navrženo bylo na základě projektu autorů: Kamila Roškota (architekta), Stanislava Bechyně (návrh železobetonových konstrukcí) a Karla Domanského. Realizaci provedla firma Ing. B. Hlava - Ing. J. Domanský. Na řece Vltavě je vodní dílo Vrané prvním a nejstarším stupněm Vltavské kaskády. O monumentálnosti díla na tehdejší dobu svědčí i to, že na jeho výstavbu bylo potřeba 2700 vagónů žuly, 300 vagónů cementu, 200 vagónů železa, 8600 m3 dřeva a na výstavbě pracovalo 2500 dělníků. U příležitosti 1000. výročí založení Břevnovského kláštera byly obci Vrané nad Vltavou uděleny znak a prapor. Symbolika znaku spočívá v převzetí základu znaku kláštera (3 sestupně řazené pětilisté růže), místo dole umístněných břeven (trámů) je u vranského znaku vyznačena řeka s rybou.
- Turistické zajímavosti
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
