Původní zdymadlo Střekov, známé jako Masarykovo zdymadlo, nebo Zdymadlo T. G. Masaryka, je vodní dílo pod hradem Střekov, v blízkosti města Ústí nad Labem. Vybudováno bylo v letech 1923 až 1936 podle architektonického návrhu arch. F. Vahaly. Výstavba jednotlivých částí probíhala v těchto letech: plavební komory 1923 až 1931, jez s rybím přechodem 1930 až 1935 a vodní elektrárna 1930 až 1936. Účelem bylo především splavnit řeku Labe v oblasti střekovských peřejí, které byly často nesjízdné. Projekt a provedení stavby zajišťovala Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách. Střekovská zdrž je vytvořena vzdutím dlouhým cca 19,8 km, o celkovém objemu cca 16,1 mil. m³. Zdrží byly zatopeny téměř 2 km dlouhé, těžko sjízdné střekovské proudy. Na výstavbě se podílela řada stavebních firem, z nichž převážnou většinu stavebních prací provádělo Podnikatelství staveb civilních inženýrů stavebních Nejedlý, Řehák a spol., Praha. Ocelové prvky jezu dodaly Škodovy závody, Plzeň a ČKD, Praha, ocelové konstrukce plavebních komor ČKD, Praha, elektrickou výstroj plavebních komor a strojní část vodní elektrárny Škodovy závody, Plzeň. Původní Masarykovo zdymadlo pod Střekovem bylo v rámci dlouhodobé přípravy koncipováno jako moderní evropský plavební stupeň vyhovující i dnešním dopravním cestám. Z toho důvodu na něm nebylo dosud potřeba provádět tak zásadní rekonstrukční a modernizační zásahy jako na ostatních stupních na dolním úseku Labe. K realizaci rozsáhlého programu obnovy fyzicky opotřebených prvků a náhradu technicky zastaralých součástí díla bylo přikročeno až počátkem 90. let 20. století. U malé plavební komory proběhla v letech 1991 až 1993 výměna uzávěrů obtoků a náhrada elektromechanických pohonů za hydraulické a utěsnění zdí; u velké plavební komory v letech 1993 až 1994 byla provedena oprava zdí a výstroje, výměna uzávěrů obtoků, náhrada elektromechanických pohonů za hydraulické a oprava dolních vzpěrných vrat. Součástí prací na komorách byla také výstavba nového velínu u jejich dolního ohlaví, stavba nové příjezdové komunikace a přestavba provozního objektu zdymadla. U jezu byly provedeny tyto práce: v letech 1995 až 1999 oprava přechodové lávky; 1998 až 2002 rekonstrukce rybího přechodu a výstavba pozorovatelny migrace ryb; 2000 až 2007 celková oprava jezu, renovace hradicích konstrukcí a závěsných řetězů, sanace povrchu betonů na jezových pilířích a sanace poruchy spodní stavby vzniklé při průchodu extrémní povodně v roce 2002. U vodní elektrárny proběhla v letech 1994 až 1995 oprava střechy strojovny a v letech 1998 až 2002 oprava slupic lávky jemných česlí před vodní elektrárnou. V blízkosti zdymadla Střekov byly v roce 1931 otevřeny ústeckým průmyslníkem J. Schichtem (slavné mýdlo s jelenem) tzv. Schichtovy lázně. Kromě bazénu zde byly perličkové a vanové koupele se saunou a byly to jedny z nejmodernějších lázní ve střední Evropě, dnes zdevastované. Po dokončení výstavby, v době svého vzniku patřilo zdymadlo Střekov k největším zdymadlům v republice a k nejmodernějším v Evropě, od roku 1958 je zdymadlo kulturní památkou ČR. Je dosud posledním říčním stupněm na českém úseku Labe. Tento fakt vyjadřovala původní Vahalova architektonická úprava dolních ohlaví plavebních komor, a to dvěma mohutnými kvádrovými bloky s vytesaným českým lvem.