Menu
Login:      Heslo:       Přihlásit
Login:      Heslo:       Přihlásit
Zdymadlo Střekov
Výstavba jednotlivých částí vodního díla probíhala v těchto letech: plavební komory 1923–1931, jez 1930–1935 a vodní elektrárna 1930–1936. Účely vodního díla jsou: dopravní – zajištění potřebných hloubek a vyhovujících podmínek pro plavbu ve zdrži a stálého odtoku v dohodnuté hodnotě v profilu pod jezem; energetický – využití hydroenergetického potenciálu v průběžné vodní elektrárně; hospodářský – odběry povrchové vody z jezové zdrže; rekreační – využití zdrže pro vodní sporty a rekreační rybolov. Hlavními objekty jsou pohyblivý jez, vodní elektrárna, plavební komora a rybí přechod.  
Úsek toku
Dolní Labe
Kilometráž toku
767,679
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
19,864 km
Objem zdrže
15,850 mil. m3
Plocha povodí
48 557,4 km2
Období výstavby
1923–1936
 
 
Foto 1
 
Pudorys
 -  Jez
Pohyblivý jez má 4 pole, každé světlé šířky 24 m s hrazenou výškou 9,75 m, osazené dvoudílnými stavidlovými uzávěry typu Stoney. Spád jezu je 8,54 m. V každém jezovém poli je 26–31 m široká a nejméně 4 m tlustá železobetonová deska na dvou prazích (návodní a povodní) založených v hloubce až 11 m pode dnem koryta, na skalním podloží. Všechny betonové dělicí pilíře jsou 5 m široké, 28,5 m dlouhé a 24,4 m vysoké (po úroveň ložisek ocelového krytu mostu se strojovnou jezu). Maximální celková výška konstrukce od základů po střechu mostu je 42,4 m. Povrch celé konstrukce včetně spodní části pilířů je obložen žulovými kvádry do výšky 1 m nad maximální konstrukční hrazenou výšku (10,9 m). Každé jezové pole je hrazeno dvěma tabulemi, horní vysokou 5,3 m a dolní vysokou 5,9 m. Obě ocelové tabule jsou nýtované příhradové konstrukce se dvěma vodorovnými hlavními nosníky, opatřené z návodní strany hradicím plechem. Hřbet horní tabule je překrytý hydraulicky vhodně upraveným plechem. Tabule jsou zavěšeny a ovládány pomocí Gallových řetězů ze strojovny v krytém ocelovém mostu, kde jsou umístěny ovládací mechanizmy poháněné elektromotory. Obvykle se s tabulemi manipuluje tak, že horní se spouští za dolní a následně se vyhrazují obě společně. Ve výklencích pilířů (drážkách) jsou vedle sebe dvě kolejnicové dráhy, po kterých se pohybuje dvoudílný stavidlový uzávěr a drážka provizorního hrazení. Na pilířích je také umístěna pojezdová dráha portálového jeřábu a veřejná lávka pro pěší. Jezový velín je umístěn ve strojovně jezu nad druhým polem, v krytém ocelovém mostu na vrcholu jezových pilířů a jdoucím přes všechna jezová pole. Je vybaven zařízením monitorujícím všechny potřebné hodnoty pro řízení odtoku vody z jezové zdrže, včetně údajů o provozu vodní elektrárny Střekov.  
Řez
 
Schema
 
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo
Počet polí
4
Šířka pole
24,00 m
Kóta horní vody
141,45 m n. m.
Spád
8,54 m
Období výstavby
1923–1936
 
 -  Vodní elektrárna
Střední vodní elektrárna, vybudovaná v zářezu levého břehu jako břehová, průběžně zpracovává přirozené průtoky. Energetické využití je možné do stavu 560 cm na vodočtu v Ústí nad Labem, pak se pro nedostatečný využitelný spád, vodní elektrárna odstavuje z provozu. Její hlavní součásti jsou přívodní kanál, železobetonová podzemní stavba, ve které jsou instalovány tři vertikální Kaplanovy turbíny umístěné v ose jezu, dále rozvodna, transformovna a výtokový kanál. Vrchní stavba není provedena standardně, generátory jsou chráněny před povětrnostními vlivy pouze kruhovými plechovými poklopy. Na začátku přívodního kanálu jsou šikmé jemné česle uložené na 19 slupicích v délce 107,40 m. Česle jsou ve dně opřeny o železobetonový práh a v horní části o vodorovnou ocelovou konstrukci mezi slupicemi, v horní části jsou rovněž vybaveny šikmou ocelovou nornou stěnou a na koruně obslužnou komunikací s jeřábovou dráhou pojízdného čistícího stroje. Před vtoky do tří spirál jsou hrubé česle, před prahem česlí je 0,50 m hluboký záchytný kanál široký 2,00 m. Vtoky do spirál jsou zakončeny tabulovými rychlouzávěry. V každé spirále lichoběžníkového průřezu je turbína s návrhovým průtokem 100 m3/s (celkový návrhový průtok je 3 x 100 tj. 300 m3/s), na jejíž hřídel je připojen synchronní generátor. Regulátor soustrojí je řízen provozní automatikou ve vazbě na úroveň horní hladiny. Výtokový kanál je od podjezí oddělen krátkou dělicí zdí. Vodní elektrárna využívá provozní spád 3,0 až 8,6 m (8,6 m je návrhový spád), instalovaný výkon generátoru je 3 x 6,5 MW.  
Umístění
Levý břeh
Počet strojů
3
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
8,60 m
Návrhový průtok
300,0 m3/s
Celkový výkon
19 500 kW
Provozovatel
ČEZ, a.s.
 
 
Schema  
 
Schema
 -  Plavební komory
Plavební zařízení je situováno u pravého břehu a zahrnuje dvě komory (malou a velkou), horní a dolní plavební rejdu a čekací stání s výjimkou čekacího stání pro nákladní plavidla v dolní vodě, které je u levého břehu. Obě komory jsou umístěny vedle sebe s vysunutím do dolní vody. Běžný spád obou komor je 7,5 m. Malá plavební komora (blíže k pravému břehu) je dvoudílná o užitné délce 173,7 m (horní část 82,2 m, dolní část 81,5 m) a šířce 13 m. Střední vrata ji mohou dělit i na dvě samostatně pracující komory. Horní a střední vrata jsou ocelová vzpěrná, dolní ocelová desková, všechna s pohonem hydromotory. Velká plavební komora (vlaková) má užitnou délku 170 m a šířku 24 m. Horní vrata jsou dvoudílná tabulová, shodné konstrukce jako jezové uzávěry, včetně ovládání. Dolní vrata jsou vzpěrná, ocelové konstrukce, ovládaná elektromotorem. Hradicí stěna vrat je vytvořena z ocelových kazet, tzv. „puklovek“. Plnění a prázdnění malé i velké komory je nepřímé – dlouhými obtoky hrazenými stavidlovými uzávěry, ovládanými hydromotory. Velká komora také slouží k převádění velkých vod, jako páté jezové pole. Velín plavebních komor je společný pro obě plavební komory a je umístěn na dělicí zdi mezi nimi. Proplavování je prováděno v poloautomatickém režimu, ale lze ho řídit též manuálně z obou ohlaví. Velín moderní konstrukce je vybavený technologií pro sledování, měření a vyhodnocení dat z plavební komory a jezu, která jsou současně přenášena přes uzlový bod do vodohospodářského dispečinku Povodí Labe, státní podnik. Komory mají krátké rejdy a dalbová stání pro vyvázání malých i nákladních plavidel čekajících na proplutí. Plavba v trati pod vodním dílem je možná při 130–540 cm na vodočtu Ústí nad Labem.  
Schema
 
Název
Velká plavební komora
Malá plavební komora
Kilometráž vodního toku
767,480
Umístění
Pravý břeh
Třída vodní cesty
Va
Spád
7,50 m
Délka
170,0 m
173,7 m
Šířka
24,0 m
13,0 m
Čas plnění/prázdnění
22 min/16 min
7 min/8 min
 -  Rybí přechod
Původní rybí přechod vybudovaný v roce 1935, 52 m dlouhý a 1,2 m široký, byl v roce 2002 kompletně zrekonstruován. Zůstal umístěn mezi vodní elektrárnou a levým jezovým polem, v původním typu, tj. rybí přechod technický komůrkový. Je veden jezovým pilířem při střední vodní elektrárně, dále v ocelovém žlabu mezi rozvodnou a veřejnou lávkou, až k levému břehu do pozorovatelny se skleněnou tabulí, která slouží ke kontrole a výzkumu migrace ryb. Odtud pokračuje v betonovém žlabu za břehovou zdí do vzdálenosti asi 165 m pod vodní elektrárnu, kde je vyveden otvorem ve zdi do dolní vody. Souběžně je vedeno potrubí pro zajištění výtoku vábící vody. Rybí přechod je 253 m dlouhý, 1,5 m široký a 3x směrově zalomený. Ve zdi oddělující rybí přechod od Labe jsou ze strany řečiště zabudována hnízdiště pro břehule říční.  
Schema  
 
Schema  
 
Schema
 -  Historie
Původní zdymadlo Střekov, známé jako Masarykovo zdymadlo, nebo Zdymadlo T. G. Masaryka, je vodní dílo pod hradem Střekov, v blízkosti města Ústí nad Labem. Vybudováno bylo v letech 1923 až 1936 podle architektonického návrhu arch. F. Vahaly. Výstavba jednotlivých částí probíhala v těchto letech: plavební komory 1923 až 1931, jez s rybím přechodem 1930 až 1935 a vodní elektrárna 1930 až 1936. Účelem bylo především splavnit řeku Labe v oblasti střekovských peřejí, které byly často nesjízdné. Projekt a provedení stavby zajišťovala Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách. Střekovská zdrž je vytvořena vzdutím dlouhým cca 19,8 km, o celkovém objemu cca 16,1 mil. m3. Zdrží byly zatopeny téměř 2 km dlouhé, těžko sjízdné střekovské proudy. Na výstavbě se podílela řada stavebních firem, z nichž převážnou většinu stavebních prací provádělo Podnikatelství staveb civilních inženýrů stavebních Nejedlý, Řehák a spol., Praha. Ocelové prvky jezu dodaly Škodovy závody, Plzeň a ČKD, Praha, ocelové konstrukce plavebních komor ČKD, Praha, elektrickou výstroj plavebních komor a strojní část vodní elektrárny Škodovy závody, Plzeň. Původní Masarykovo zdymadlo pod Střekovem bylo v rámci dlouhodobé přípravy koncipováno jako moderní evropský plavební stupeň vyhovující i dnešním dopravním cestám. Z toho důvodu na něm nebylo dosud potřeba provádět tak zásadní rekonstrukční a modernizační zásahy jako na ostatních stupních na dolním úseku Labe. K realizaci rozsáhlého programu obnovy fyzicky opotřebených prvků a náhradu technicky zastaralých součástí díla bylo přikročeno až počátkem 90. let 20. století. U malé plavební komory proběhla v letech 1991 až 1993 výměna uzávěrů obtoků a náhrada elektromechanických pohonů za hydraulické a utěsnění zdí; u velké plavební komory v letech 1993 až 1994 byla provedena oprava zdí a výstroje, výměna uzávěrů obtoků, náhrada elektromechanických pohonů za hydraulické a oprava dolních vzpěrných vrat. Součástí prací na komorách byla také výstavba nového velínu u jejich dolního ohlaví, stavba nové příjezdové komunikace a přestavba provozního objektu zdymadla. U jezu byly provedeny tyto práce: v letech 1995 až 1999 oprava přechodové lávky; 1998 až 2002 rekonstrukce rybího přechodu a výstavba pozorovatelny migrace ryb; 2000 až 2007 celková oprava jezu, renovace hradicích konstrukcí a závěsných řetězů, sanace povrchu betonů na jezových pilířích a sanace poruchy spodní stavby vzniklé při průchodu extrémní povodně v roce 2002. U vodní elektrárny proběhla v letech 1994 až 1995 oprava střechy strojovny a v letech 1998 až 2002 oprava slupic lávky jemných česlí před vodní elektrárnou. V blízkosti zdymadla Střekov byly v roce 1931 otevřeny ústeckým průmyslníkem J. Schichtem (slavné mýdlo s jelenem) tzv. Schichtovy lázně. Kromě bazénu zde byly perličkové a vanové koupele se saunou a byly to jedny z nejmodernějších lázní ve střední Evropě, dnes zdevastované. Po dokončení výstavby, v době svého vzniku patřilo zdymadlo Střekov k největším zdymadlům v republice a k nejmodernějším v Evropě, od roku 1958 je zdymadlo kulturní památkou ČR. Je dosud posledním říčním stupněm na českém úseku Labe. Tento fakt vyjadřovala původní Vahalova architektonická úprava dolních ohlaví plavebních komor, a to dvěma mohutnými kvádrovými bloky s vytesaným českým lvem.  
Schema
 
Schema
 
Schema
Schema
 
Schema
 
Schema
Schema
 
Schema
 
Schema
 -  Architektura
Zdymadlo - kulturní památka
Betonové vodní dílo s dvěma lodními propustmi a elektrárnou na řece Labi bylo postaveno na střekovských peřejích v letech 1924–1931 podle návrhu architekta Františka Vahala. Vodní elektrárna byla uvedena do provozu později roku 1935. Jedná se o technickou stavbu v čistě funkcionalistickém slohu. Dílo působí velmi monumentálně díky tomu, že strojovna je řešena jako krytý ocelový most na vrcholu jezových pilířů přes všechna jezová pole. Pod strojovnou je na pilířích z jedné strany umístěna přechodová lávka pro pěší a na druhé straně pojezdová dráha portálového jeřábu. Plavební komory a jezová pole jsou betonová, ve spodní části mají kamenný obklad z žulových kvádrů. Architektonická úprava dolních ohlaví plavebních komor je provedena dvěma mohutnými kvádrovými bloky s vytesaným českým lvem značícím poslední říční stupeň na českém úseku Labe. Každé jezové pole je hrazeno dvěma tabulemi, které tvoří nýtované příhradové konstrukce se dvěma vodorovnými hlavními nosníky, opatřené hradícím plechem. V 90. letech při rekonstrukci přibyl velín plavebních komor.
Součástí zdymadla TGM je i vodní elektrárna Střekov. V elektrárně je instalováno originální zařízení - tři vertikální Kaplanovy turbíny. Vodní elektrárna je dvoupodlažní budova obdélného tvaru dělená na tři části. Každá část má čtyři okenní osy. Ve spodním podlaží jsou obdélné otvory zaskleny skleněnými tvárnicemi. V horním patře jsou trojkřídlá nedělená okna. Budova sama je bez zvláštní architektonické hodnoty.
Karta v památkovém katalogu NPÚ  
 -  Osobnosti
František Vahala: architekt
 -  Mapy
Schema
 
Plavební mapa (data poskytla Státní plavební správa) 
 
 
 -  Turistické zajímavosti
 – Historické dokumenty

 
 -  Fotogalerie
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled
nahled
 
nahled
 
nahled