Zdymadlo Čelákovice
Výstavba vodního díla Čelákovice probíhala v letech 1935–1937. V jezové zdrži se udržuje vzdutá hladina na kótě 171,59 m n. m., tím se zajišťují vyhovující podmínky pro vodní dopravu. Spád a průtok se využívá k výrobě elektrické energie ve dvou malých vodních elektrárnách. Dále jsou zabezpečeny odběry povrchové vody k různým účelům podle příslušných povolení a zdrž se může používat pro vodní sporty i rekreaci. Hlavními objekty jsou pohyblivý jez, plavební komora, dva rybí přechody, mlýnský náhon a dvě malé vodní elektrárny (MVE) – MVE při pravobřežním pilíři jezu a levobřežní MVE Mlýn Čelákovice umístěná v objektu mlýna, na kterou je přiváděna voda ze zdrže VD Čelákovice mlýnským náhonem.
Úsek toku
Střední Labe
Kilometráž toku
872,327
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
5,744 km
Objem zdrže
1,450 mil. m3
Plocha povodí
10 848,4 km2
Období výstavby
1934–1937
- Jez
Výstavbou jezové konstrukce byly zrušeny dva staré jezy na Labi. Jez je založen ve štěrkovém podloží na pilotách a proti průsakům je chráněn stěnami z ocelových štětovnic. Společně s plavební komorou byl uveden do provozu v roce 1938. Jez je umístěný kolmo k ose toku, má tři jezová pole světlosti 23 m hrazené zdvižnými stavidly s nasazenými klapkami s hradící výškou 4,2 m. Stavidla jsou zavěšená na Gallových řetězech. Pohybovací mechanismy jsou v každém poli ovládány ze strojovny umístěné na pravém pilíři, od něhož se pohyb synchronně převádí do strojoven uzávěrů. Jezové pilíře jsou 3,6 m široké a 18 m dlouhé.
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou
Počet polí
3
Šířka pole
23,00 m
Kóta horní vody
171,59 m n. m.
Spád
2,70 m
Období výstavby
1934–1937
- Vodní elektrárna
První malá vodní elektrárna Mlýn Čelákovice byla vybudována před výstavbou jezu před rokem 1939 v budovách mlýna na původním ramenu řeky Labe. Původní rameno Labe bylo výstavbou jezu upraveno na mlýnský náhon. V současné MVE mlýn Čelákovice jsou instalovány 2 ks násoskových turbín MT5 a 2 ks přímoproudých turbín typu Kaplan s celkovou hltností 15 m3/s a celkovým instalovaným výkonem 0,210 MW. Vyrobená elektrická energie je prioritně využívána pro mlýnskou činnost, přebytky jsou dodávány do distribuční soustavy ČEZ. Druhá malá vodní elektrárna se budovala v letech 2010 až 2012, a je situovaná na pravém břehu Labe. Průtočná vodní elektrárna je navržena jako jezová, bez přívodního kanálu a těsně navazuje na osu jezu vedle pravého jezového pilíře. Ve strojovně o rozměrech 26 x 12 m jsou instalovány dvě přímoproudé Kaplanovy turbíny o návrhovém průtoku 38 m3/s, návrhovém spádu 2,6 m a celkovém výkonu 0,8 MW. Elektrárna využívá přirozené průtoky řeky Labe zbylé po prioritním odběru průtoku MVE Mlýn Čelákovice, provoz je bezobslužný, plně automaticky řízený z velínu elektrárny podle polohy hladiny v jezové zdrži. Je třeba zajistit jen občasný dohled a kontrolu technologického zařízeni ve strojovně elektrárny. Vyrobenou energii využívají obec Káraný a část obce Čelákovic.
Umístění
Pravý břeh
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
2,60 m
Návrhový průtok
38,0 m3/s
Celkový výkon
800 kW
Provozovatel
RenoEnergie, a.s.
- Plavební komora
Jednolodní plavební komora je umístěna u levého břehu Labe, a byla uvedena do provozu v roce 1938. Plavební komora s délkou 85 m, šířkou 12 m a hloubkou vody nad záporníkem 3 m je posazena a umístěna téměř celá do dolní vody. V horním i dolním ohlaví jsou osazena ocelová vzpěrná vrata. Plnění a prázdnění komory je nepřímé dlouhými obtoky klenbového profilu o rozměrech 160 x 220 cm. Z dlouhých obtoků jsou po celé délce u dna komory výtoková okna, kterými plynule voda vtéká do komory, nebo vytéká z komory. Pohyb jak obojích vzpěrných vrat, tak stavidel dlouhých obtoků je zajištěn hydromotory z velínu komory. Těsně nad komorou a pod ní jsou rejdy plavebních komor, které plynule napojují komoru na vodní cestu a umožňují lodím v čekacím stání, vybaveným úvazným zařízením apod., čekat na proplutí.
Název
Plavební komora
Kilometráž toku
872,280
Umístění
Levý břeh
Třída vodní cesty
IV
Spád
2,70 m
Délka
85,0 m
Šířka
12,0 m
Čas plnění/prázd.
neuvedeno
- Rybí přechod
Rybí přechod je mezi levým jezovým pilířem a zdí plavební komory. Je technického komůrkového typu, šířka je 1,2 m, délka 41,8 m a umožňuje migraci rybám a širokému spektru dalších živočichů. Nový rybí přechod v Čelákovicích byl postaven při výstavbě elektrárny a byl uveden do provozu v roce 2012.
- Historie
Při levém břehu vodního díla leží jako součást okresu Praha-východ město Čelákovice. Od středověku u řeky Labe žili slovanské kmeny, první zmínku o královském městečku Čelákovice nalézáme v roce 1290. Na pravé straně od jezu Čelákovice v katastru obce Káraný se nachází mrtvé říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe. Protože nabízelo rozlehlé písčité pláže, bylo pojmenováno po italském letovisku Grádo. Výstavbou jezu a plavební komory však říční koupaliště zaniklo.
Nový jez a plavební komora byly vybudovány v letech 1934–1938 v rámci modernizace labské vodní cesty jako součást úpravy Labe v říčním úseku 869,067 až 874,067. Stavbou byly zrušeny dosavadní dva jezy, a to na pravém břehu u mlýna pod železničním mostem a na levém břehu u mlýna čp. 465 v Čelákovicích provozovaného nadále náhonem zřízeným v délce 530 m ve starém řečišti. Na jednotlivých částech vodního díla se podíleli významné firmy, jako např.: hradicí konstrukce jezu a zdvihací mechanismy dodala firma Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), dílčí součásti jako jsou vrata plavebních komor nebo pacholata firma A. Rainberg z Pardubic a vertikální stavidla plavební komory zhotovili bratři Prášilové z Prahy. V roce 1999 byla provedena rekonstrukce řídicího systému plavební komory a v roku 2012 byla uvedena do provozu MVE.
Nový jez a plavební komora byly vybudovány v letech 1934–1938 v rámci modernizace labské vodní cesty jako součást úpravy Labe v říčním úseku 869,067 až 874,067. Stavbou byly zrušeny dosavadní dva jezy, a to na pravém břehu u mlýna pod železničním mostem a na levém břehu u mlýna čp. 465 v Čelákovicích provozovaného nadále náhonem zřízeným v délce 530 m ve starém řečišti. Na jednotlivých částech vodního díla se podíleli významné firmy, jako např.: hradicí konstrukce jezu a zdvihací mechanismy dodala firma Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), dílčí součásti jako jsou vrata plavebních komor nebo pacholata firma A. Rainberg z Pardubic a vertikální stavidla plavební komory zhotovili bratři Prášilové z Prahy. V roce 1999 byla provedena rekonstrukce řídicího systému plavební komory a v roku 2012 byla uvedena do provozu MVE.
- Turistické zajímavosti
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
