Vodní díla

Zdymadlo Nymburk

Výstavba původního zdymadla Nymburk probíhala v letech 1914–1924. V jezové zdrži se udržuje vzdutá hladina na kótě 183,99 m n. m. a tím se zajišťují potřebné hloubky i vyhovující podmínky pro vodní dopravu. Průtok vody se využívá k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně, dále jsou zabezpečeny možné odběry povrchové vody pro různá využití a zdrž se využívá pro vodní sporty i rekreaci. Hlavními objekty jsou pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora a rybí přechody.

Úsek toku

Střední Labe

Kilometráž toku

896,493

Účel

Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod

Délka vzdutí

8,079 km

Objem zdrže

1,700 mil. m³

Plocha povodí

9 065,5 km²

Období výstavby

1914–1924

+ Jez

- Jez

Stavba jezu v Nymburku byla zahájena při rozsáhlé regulaci toku řeky Labe v rámci vodní cesty Mělník-Jaroměř roku 1914 a celá výstavba byla v letech 1915 až 1919 zhotovena pražskou firmou A. Lanna, i když práce zpozdila I. světová válka. Pohyblivý jez byl vystavěn ve stylu rané moderny podle projektu českého architekta F. Roitha, je umístěn kolmo na osu toku, má tři jezová pole o šířce 22 m, hrazená jsou zdvižnými stavidly s nasazenými dutými klapkami. Dělicí jezové pilíře jsou ze železobetonu a zakončeny věžovými nástavbami s plechovými helmicemi na střechách. Rybí přechody jsou umístěny v pravém a v levém jezovém pilíři. U jezu byl vybudován také přístav (plocha přístavu 10 000 m², hloubka vody v přístavu 2,5 m, proplach řešen řekou Mrlinou), původně byl přístav napojený na železniční vlečku. Na realizaci Nymburského přístavu se podílel významný vodohospodář inženýr E. Zimmler.

Druh jezu

Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou

Počet polí

Šířka pole

22,00 m

Kóta horní vody

183,99 m n. m.

Spád

2,70 m

Období výstavby

1915–1919

+ Vodní elektrárna

- Vodní elektrárna

Průtočná malá vodní elektrárna se začala stavět v roce 1919, je umístěna u rozšířeného pravého břehu v úrovni jezu, od kterého ji odděluje malý ostrov. V roce 1923 byla uvedena do provozu a pronajata Elektrárenskému svazu středolabských okresů v Kolíně. V době dokončení byla největší průtočnou elektrárnou na středním Labi. V elektrárně je instalováno pět vertikálních turbín, čtyři jsou Francisovy turbíny vyrobené ČKD Praha a jedna Kaplanova turbína, kterou vyrobil I. Storek z Brna. Generátory jsou s vodorovnou hřídelí, pod oběžným kolem turbíny jsou savky, rozšiřující se na dva obdélníkové výtokové profily o největších rozměrech 3,38 x 3,90 m, které vytváří sací účinek pro zvýšení výkonu. Vrchní stavbu elektrárny tvoří strojovna s půdorysným rozměrem 48 x 8 m a třípatrová manipulační budova, ve které je umístěna rozvodna, elektrotechnické a pomocné zařízení. Návrhový spád je 1,4 m, návrhový průtok je 92 m³/s a celkový výkon elektrárny je 2,012 MW.

Umístění

Pravý břeh

Počet strojů

Typ turbíny

4x Kaplanova turbína, 1x Francisova turbína

Návrhový spád

1,40 m

Návrhový průtok

92,0 m³/s

Celkový výkon

2 012 kW

Provozovatel

HYDROPOL, Operation a Maintance s.r.o.

+ Plavební komora

- Plavební komora

Plavební kanály s jednolodní plavební komorou jsou umístěny při levém břehu Labe a od jezu jsou odděleny ostrovem. Plavební komora se začala stavět v roce 1919 a byla dokončena o pět let později v roce 1924. Plavební komora je dlouhá 85 m, široká 12 m, hluboká a minimální hloubka nad záporníkem je 3 m. V obou ohlavích jsou umístěna vzpěrná vrata ovládaná hydromotory. Nepřímé plnění a prázdnění plavební komory je zajištěno dlouhými bočními obtoky klenbového profilu, které jsou hrazeny segmentovými uzávěry s pohonem hydromotory. Z obtoků do komory vede na každé straně 14 plnicích otvorů. Na zdech komory jsou přikotveny dřevěné odrazné trámce a po každé straně dva žebříky. V letech 1968–1969 byla u zdymadla postavená nová budova pro zaměstnance. Přes plavební komoru v Nymburce je plánováno v roce 2020 vybudovat novou moderní bezbariérovou lávku.

Název

Plavební komora

Kilometráž toku

896,380

Umístění

Levý břeh

Třída vodní cesty

Spád

2,70 m

Délka

85,0 m

Šířka

12,0 m

Čas plnění/prázd.

neuvedeno

+ Rybí přechod

- Rybí přechod

Rybí přechody v Nymburku jsou umístěny v pravém a levém jezovém pilíři, jsou technického komůrkového typu, hrazeny dřevěnými stavítky, šířka rybího přechodu v pravém pilíři je 1,2 m, v levém 1 m, délky rybích přechodů jsou 17 m a umožňují migraci rybám i širokému spektru dalších živočichů překonáním umělé překážky v toku vyvolané výstavbou jezu.

+ Historie

- Historie

Vodní dílo je nedaleko historického centra královského města Nymburk, rozloženého na obou březích Labe, založeného Přemyslem Otakarem II. ve 13. století. Po celý středověk patřilo mezi nejvýznamnější města v České zemi. Mělo být součástí významné vodní cesty Hamburk-Mělník-Bratislava-Oděsa, spojující Severní a Černé moře. S regulací Labe u Nymburka se začalo v roce 1914, kdy začal vznikat poloostrov s veřejným parkem, na jehož úpravě se podíleli 2 významní zahradní architekti - pražský architekt F. J. Thomayer a městský zahradník A. Veselý. Dále se pokračovalo výstavbou pohyblivého jezu, plavební komory a jako poslední byla budována malá vodní elektrárna. Společně s výstavbou jezu byla provedena úprava říčky Mrliny, za účelem zajištění optimální výšky hladiny spodní vody na pozemcích kolem ní. Technologické zařízení elektrárny dodaly firmy Křižík, Breitfeld-Daněk Praha, Schwarz Praha, V. K. Formánek Kolín a Škodovy závody Plzeň. Stavební práce na jednotlivých částech prováděla firma A. Lanna. Zdymadlo i památkově chráněný silniční most přes řeku Labe je podle návrhu architekta F. Roitha. Nejznámější průmyslovou stavbou Nymburka zůstává pivovar, známý z próz B. Hrabala, jehož otec zde byl do roku 1948 nájemcem. Pivovar založilo město roku 1895 jako svou akciová společnost. Na pravém břehu Labe v Drahelicích za Nymburkem, roku 1869 postavil kníže Hugo z Thurn Taxisů se společníky první velký průmyslový nymburský podnik - cukrovar, který pracoval do roku 1997.