Zdymadlo Srnojedy
Původní zdymadlo Srnojedy bylo budováno v letech 1932–1942. Udržuje vzdutou hladinu v jezové zdrži na kótě 212,99 m n. m. a tím zajišťuje vyhovující podmínky pro vodní dopravu, je zajištěn spád a průtok vody pro výrobu elektrické energie v levobřežní malé vodní elektrárně, dále odběry povrchové vody pro průmyslové a zemědělské využití. Mezi hlavní objekty vodního díla patří pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora a propust.
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Objem zdrže
1,880 mil. m3
Plocha povodí
6 136,4 km2
Období výstavby
1932–1937
- Jez
Pohyblivý jez původního zdymadla v Srnojedech je umístěný kolmo k ose toku, má dvě přelivná pole světlosti 22 m, která jsou hrazená zdvižnými stavidly s nasazenými dutými klapkami pro jemnější regulaci průtoku vody přes jez. Celková hrazená výška je 5,3 m. Pole jsou oddělena dělicími pilíři, vytaženými vysoko nad hladinu, aby se vešla zdvižná stavidla, na kterých jsou strojovny pohyblivých uzávěrů a odkud je zajištěna pomocí pohybovacích mechanizmů manipulace s jezovými uzávěry. Strojovny jsou propojeny do centrálního velínu. Přepadající voda padá do podjezí, kde je ve vývaru její rychlostní energie tlumená, aby voda mohla plynule navazovat rychlostmi shodnými v korytě Labe pod jezem. Štěrková propust o šířce 6 m je umístěna mezi levobřežním jezovým pilířem a dělicím pilířem ze strany vtokového objektu malé vodní elektrárny. Je hrazena zdvižnými stavidly s nasazenými dutými klapkami pro jemnější regulaci průtoku vody přes jez. Celkový objem jezové zdrže je 1,88 mil. m3. Nominální vzdutá hladina je udržována na kótě 212,99 m n. m. s povolenou tolerancí kolísání hladiny 0 až +20 cm při průtoku do 80 m3/s, 0 až +10 cm při průtoku mezi 80 až 300 m3/s a −40 až 0 cm při průtocích nad 300 m3/s.
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou
Kóta horní vody
212,99 m n. m.
Období výstavby
1932–1937
- Vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna (MVE) je umístěna při levém břehu řeky Labe a zpracovává průběžné průtoky. Ve strojovně jsou instalovány dvě Kaplanovy turbíny, které mají celkový návrhový průtok 75 m3/s, celkový instalovaný výkon je 1,96 MW, návrhový spád na vodní elektrárně je 3,6 m. Minimální spád, při kterém může být vodní elektrárna ještě v provozu je 1,80 m. MVE se svým výkonem řadí do podkategorie průmyslové MVE (výkon >1 MW), podle režimu nakládání s vodou jde o MVE průtočnou, podle spádu jde o MVE nízkotlakou.
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový průtok
75,0 m3/s
- Plavební komora
Jednolodní plavební komora má tyto užitné rozměry: délku 85 m, šířku 12 m, hloubku nad záporníkem 3 m a je umístěna na pravém břehu řeky Labe v sousedství pravého jezového pole. V horním i dolním ohlaví jsou osazena ocelová vzpěrná vrata. Plnění a prázdnění komory umožňují dlouhé boční obtoky zaklenutého tvaru o rozměrech 1,75 x 2,20 m, které jsou hrazeny segmentovými uzávěry. Plavební komora je na Labe napojena dlouhými přímými rejdami v horní i dolní vodě. Provozní doba plavební komory je určena Státní plavební správou. V levé dělicí zdi plavební komory je umístěn rybí přechod.
Čas plnění/prázd.
neuvedeno
- Rybí přechod
Rybí přechod na vodním díle v Srnojedech je umístěný v levé dělicí zdi plavební komory, široký je 1,2 m, dlouhý 41,1 m, typ přechodu je technický komůrkový a umožňuje migraci ryb.
- Historie
Výstavbě vodního díla Srnojedy, které bylo součástí splavnění řeky Labe z Kolína do Pardubic, předcházela regulace řeky Labe mezi městem Týnec nad Labem a Pardubickým soutokem s řekou Chrudimkou. Břeh u obce Srnojedy byl zpevněn už roku 1887, do dnešní podoby však bylo řečiště upraveno až v období let 1962 až 1969. Stavbu pohyblivého jezu o dvou polích a jednolodní plavební komory u Srnojed projektovalo Ředitelství vodních cest a roku 1931 ji ofertním řízením zadalo pražské firmě inženýra Františka Seckého (firma Secký-Bukovský). Strojní zařízení vyrobila známá Českomoravská firma Kolben & Daněk, hradicí konstrukci a zdvižné tabule systému Stoney vyrobila libeňská mostárna bratří Prášilů. Horní vzpěrná vrata plavební komory dodala pardubická továrna Aloise Rainberga a dolní vzpěrná vrata Vítkovické železárny. Architektem finální úpravy okolí původního zdymadla Srnojedy i manipulačních strojoven pohyblivých uzávěrů, stavěných v únoru 1934, byl Vojtěch Kerhart, který následně řešil i vodní dílo v Lysé nad Labem. Stavba elektrárny na levém břehu se protáhla a původní projekt Ředitelství vodních cest upravil inženýr Jiří Prokopenko. Vnější vzhled měl být přizpůsoben architektonickému řešení jezu. Soutěž na stavbu byla zadána v únoru 1940 a zvítězila v ní společná stavební firma inženýrů Karla Brabce a Bohumila Belady. S výstavbou se započalo v dubnu 1941 a pokračovat se mohlo jen na základě výjimky z nařízení protektorátní vlády č. 166/1941 ze dne 31. srpna 1941 o zákazu staveb. Od roku 2000 brázdí řeku Labe parník Arnošt z Pardubic se zastávkou i v Srnojedech.
- Osobnosti
Lumír Kapsa: stavební inženýr , Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni
Lumír Kapsa (1887–1946) byl českým inženýrem a podnikatelem. Byl synem významného podnikatele a zakladatele rodinné firmy Vojtěcha Kapsy. Ten společně s Antonínem Müllerem založili velmi významnou stavební firmu Müller & Kapsa. Její oficiální název však zněl „Úřad. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“. Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí. Po smrti svých otců převzali vedení firmy jejich synové František Müller (investor známé Müllerovy vily) a Lumír Kapsa. Firma pod vedením této nové generace dosáhla svých největších úspěchů a velkého rozmachu. Firma Müller & Kapsa byla prosperujícím rodinným podnikem. Zrealizovala mnoho staveb, mezi nimi i vodní díla Přelouč, Kolín, Velký Osek i Miřejovice a tím zanechala nesmazatelnou stopu na labsko-vltavské vodní cestě. Roku 1948 byla rodinná firma znárodněna a splynula s podniky Vodní stavby a Pozemní stavby Plzeň a tím vlastně zaniká.
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCller_a_Kapsa
https://pam.plzne.cz/stavitel/detail?id=128
https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/mullerova-vila.A140423_161739_architektura_web
Vazba na vodní díla:
Srnojedy,
Velký Osek,
Miřejovice
Vojtěch Kerhart: architekt
Vojtěch Kerhart (1892–1978) byl český architekt a představitel funkcionalismu. Patřil do generace vizionářů moderní architektury, jejichž ikonou byl legendární Le Corbusier. Ostatně ten se s architektem Kerhartem přátelil a několikrát ho i v Poděbradech navštívil. Vysokoškolská studia Vojtěcha Kerharta přerušila 1. světová válka, z níž se vrátil až teprve v roce 1920 jako major respektovaných československých legií v Rusku. Teprve pak dokončil studium architektury, které věnoval celý život. Architekt Kerhart je autorem návrhu finální úpravy okolí původního zdymadla Srnojedy i manipulačních strojoven pohyblivých uzávěrů, stavěných v únoru roku 1934. Následně navrhoval i řešil vodní dílo v Lysé nad Labem. Často spolupracoval se sochaři na tvorbě památníků. Jeho slavný památník bitvy u Slavkova na Žuráni i krytá kolonáda v Poděbradech z roku 1938 jsou chráněny jako kulturní památky. Není mnoho architektů, jejichž dílo bylo prohlášeno kulturní památkou. O jeho soudobém významu svědčí třeba i fakt, že byl Josefem Čapkem vyzván, aby s ním vytvořil náhrobek spisovatele Karla Čapka na vyšehradském Slavíně. Český architekt Vojtěch Kerhart, zůstal celý život věrný svému rodnému městu Poděbrady, přesto zanechal v české architektuře nesmazatelnou stopu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_Kerhart
Vazba na vodní díla:
Srnojedy,
Lysá nad Labem
– Historické dokumenty
Autor: , Rok vydání: 1900, Kniha, Zdroj: Z říše vědy a práce, 1900, roč.VIII., str. 196, Umístění: neznámý
Dokument je dostupný ke
stažení zde.
Autor: Váňa, Václav, Rok vydání: 1911, Zdroj: Střední Labe, roč.IX., Umístění: Národní technické muzeum, Web:
http://www.ntm.czDokument je dostupný ke
stažení zde.
Autor: Velkoborský, Kliment, Rok vydání: , Článek, Zdroj: Plavební cesty Dunaj - Odra - Labe, 1947, řoč.VIII., str.067, Umístění: Národní technické muzeum, Web:
http://www.ntm.cz