Zdymadlo Kostomlátky
Výstavba původního zdymadla Kostomlátky probíhala v letech 1933–1937. V jezové zdrži se udržuje vzdutá hladina na kótě 181,29 m n. m. a tím se zajišťují vyhovující podmínky pro vodní dopravu. Spád a průtok se využívá k výrobě elektrické energie v průtočné malé vodní elektrárně. Dále jsou zabezpečeny odběry povrchové vody k různým účelům podle příslušných povolení a zlepšují se odtokové poměry v přilehlé říční trati. Hlavními objekty jsou pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora a rybí přechod.
Úsek toku
Střední Labe
Kilometráž toku
891,440
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
5,052 km
Objem zdrže
1,400 mil. m3
Plocha povodí
9 726,2 km2
Období výstavby
1933–1937
- Jez
Pohyblivý jez v Kostomlátkách je situován kolmo na osu toku, patří do vodní cesty na Středním Labi a má tři jezová pole oddělená pilíři se základy z kyklopského zdiva. Šířka jezových polí je 24 m, hrazená jsou zdvižnými stavidly s nasazenými klapkami s hrazenou výškou 4 m. Pohyb uzávěrů se v každém poli zajišťuje vždy ze strojovny umístěné na levém pilíři, od něhož se pohyb synchronně převádí do strojovny na druhém pilíři. Jezové pilíře šířky 4 m, délky 20 m jsou ze železobetonu a propojuje je servisní lávka. Provizorní hrazení každého pole se skládá ze tří vyjímatelných slupic, z lávky a ocelových 5 m dlouhých hradel. Jezová zdrž má délku vzdutí 5,03 km, objem cca 1,408 mil. m3 a lze ji využít pro vodní sporty a rekreaci. V souvislosti s výstavbou jezu se zvedla hladina Labe, což vyvolalo náhradní meliorace a bývalý pevný jez u mlýna v Drahelicích bylo nutno zrušit.
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou
Počet polí
3
Šířka pole
24,00 m
Kóta horní vody
181,29 m n. m.
Spád
3,70 m
Období výstavby
1933–1937
- Vodní elektrárna
Malá průtočná architektonicky hodnotná vodní elektrárna ve stylu pozdní moderny v Kostomlátkách je umístěna u levého břehu řeky Labe. Má dvě Kaplanovy turbíny s návrhovým průtokem 80 m3/s při návrhovém spádu 3,7 m o celkovém výkonu 2,7 MW. Výrobcem celého zařízení bylo ČKD Blansko. Pod výtokem ze savek turbín je železobetonová lávka sloužící jako opěrný prvek pro hradlový uzávěr proti dolní vodě. Součástí vodní elektrárny je kobková rozvodna, společná i pro vodní elektrárnu v Hradišťku.
Umístění
Levý břeh
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
3,70 m
Návrhový průtok
80,0 m3/s
Celkový výkon
2 700 kW
Provozovatel
Czechhydro a.s.
- Plavební komora
Jednolodní plavební komora je umístěna u pravého břehu těsně vedle pohyblivého jezu směrem do dolní vody. Je dlouhá 85 m, široká 12 m a hloubka vody nad záporníkem je 3 m. V obou ohlavích jsou usazena vzpěrná vrata obvyklé ocelové konstrukce, jejich pohyb je ovládán hydromotory. Nepřímé plnění a prázdnění komory umožňují dlouhé boční obtoky klenbového profilu o rozměrech 1,75 x 2 m vedené v bočních zdech komory u jejího dna. Obtoky jsou hrazeny stavidlovými uzávěry, které jsou ovládány hydromotory. Rejdy plavební komory jsou 100 m dlouhé s ocelovými svodidly rámové konstrukce ze štětovnic typu larsen. Aby se zvýšila spolehlivost plavebního provozu, proběhla v roce 2010 celková rekonstrukce plavební komory a její dovybavení úvaznými prvky a žebříky splňujícími současné nároky plavby. Komůrkový rybí přechod je umístěn v dělicím pilíři mezi jezem a plavební komorou.
Název
Plavební komora
Kilometráž toku
891,440
Umístění
Pravý břeh
Třída vodní cesty
IV
Spád
3,70 m
Délka
85,0 m
Šířka
12,0 m
Čas plnění/prázd.
neuvedeno
- Rybí přechod
Rybí přechod v Kostomlátkách je vybudován mezi pravým krajním jezovým pilířem a levou zdí plavební komory. Je technického komůrkového typu s betonovými překážkami vzájemně vzdálenými 2 m. Šířka rybího přechodu je 1,2 m a umožňuje migraci vodních živočichů přes překážku v korytě způsobenou výstavbou jezu.
- Historie
Řeka Labe byla důležitou obchodní vodní cestou, kde se přepravovala sůl. Za proplavení lodí se vybírali poplatky. Když bylo navíc navýšeno clo na přepravu soli, doprava na řece Labi poněkud ustala a přepravovalo se především výnosné zboží. Po zrušení veškerých vodních cel na Labi se v roce 1870 začala plavba podstatně zvyšovat především v úseku z Ústí nad Labem ke státní hranici. Zde v letech 1870 až 1880 lodní a vorová doprava vzrostla z 623 tisíc tun na 1415 tisíc tun přepraveného zboží. Nově plánovaný jez se zdymadlem byl navržen u 3 km vzdálené obce Kostomlaty nad Labem. V roce 1925 byla obec Kostomlátky elektrifikována a v roce 1933 zahájila firma Vojtěcha Lanny regulaci řeky Labe. Stavba plavební komory a jezu trvala čtyři léta. Na některých místech odbočilo Labe asi o sto metrů od obce, proti dřívějšímu toku, který vedl těsně kolem domků stojících na samém břehu. V roce 1937 bylo Labe zregulované a břehy zpevněné, tak, že se odvrátilo nebezpečí a škody z povodní. Od roku 1941 mohou proplouvat plavidla po Labi na části vodní cesty Mělník–Kolín. Při rekonstrukci vodního díla Kostomlátky v letech 1976 až 1977 byla ne příliš šetrně vyměněna okna v budově strojovny. Nicméně vlastní stavba vodní elektrárny byla dochovaná bez rušivých zásahů a představuje kvalitní a osobitou variantu typu středolabských elektráren s hranolovou strojovnou a vysokými okny v architektonickém stylu pozdní moderny. V katastru obcí Kostomlátky a Doubrava se nachází ložisko štěrkopísku o ploše cca 36 ha. Plánovaná těžba je přesně vymezena schváleným dobývacím prostorem, ukončení těžby se předpokládá v roce 2028. Po vytěžení má vzniknout jezero, které by mělo sloužit k rekreaci. Historickou přírodní osou území je malebný tok řeky Labe, který místy dosahuje šířky až 100 m. Okolí již majestátného koryta je převážně lemováno vzrostlou zelení, alejemi stromů a navazujícími lužními lesy. Jako pozůstatek původního meandrujícího toku řeky Labe se dodnes zachovalo množství tůní a slepých ramen, na něž navazují rozlehlé lesní a luční plochy. Nejbližší okolí řeky Labe se tak stává největším souvislým a krajinářsky nejzajímavějším místem celého území.
- Turistické zajímavosti
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
