Vodní dílo Troja–Podbaba
Vodní dílo Troja–Podbaba bylo postaveno díky práci „Komise pro kanalizování Vltavy a Labe v Čechách“ v letech 1899–1902 za účelem zajištění optimálních podmínek pro vodní dopravu. Nyní plní i funkci stabilizace toku Vltavy, využití spádu pro výrobu elektrické energie v malé vodní elektrárně, pro sportovní kanál a odběry vody pro různé využití. Dílo původně tvořil hradlový jez o třech polích, horní plavební kanál, plavební komory v Podbabě a dolní plavební kanál. V roce 1979 byl původní jez nahrazen modernějším jezem s pohyblivým klapkovým uzávěrem.
Úsek toku
Dolní Vltava
Kilometráž toku
45,690
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
5,000 km
Objem zdrže
2,800 mil. m3
Plocha povodí
27 127,5 km2
Období výstavby
1899–1902
- Jez
Původní hradlový jez v korytě Vltavy se nacházel v oblasti Troji a byl vybudován současně se stavbou plavebního kanálu a plavebními komorami. Manipulace se zastaralou konstrukcí jezu nebyla snadná (při vyšších průtocích a často i v zimním období musel být sklápěn). Ani technický stav jezu nebyl dobrý, a proto byl v letech 1974–1979 nahrazen moderním pohyblivým jezem. Jez je přímý, kolmý na tok, se spodní betonovou stavbou ukončenou prohloubeným vývarem. Má tři jezová pole, levé a pravé šířky 38,9 m a střední šířky 37,6 m, hrazená ocelovými klapkami s maximální hradící výškou 3,3 m. V každém poli jsou osazeny dvě duté klapky, na jejichž přepadové hraně jsou osazeny rozrážeče, které přispívají k většímu rozdělení paprsku po ploše, k lepšímu provzdušnění a tím lepšímu tlumení energie přepadajícího paprsku vody. Klapky jsou podpírané hydraulickými válci, ovládanými servomotory z velína, který je umístěn na levém břehu řeky (na ostrově mezi řekou a plavebním kanálem). Propojení obou břehů Vltavy je zajištěno provozní chodbou, která vychází z budovy velína a prochází spodní stavbou jezu na pravý břeh. Pravé rameno Vltavy na severní straně ostrova podél Troji tak vytváří úsek s přirozeným spádem a známe ho pod názvem Trojská peřej.
Druh jezu
Pohyblivý - klapka
Počet polí
3
Šířka pole
různá
Kóta horní vody
180,20 m n. m.
Spád
2,90 m
Období výstavby
1899–1902
Modernizace jezu
1974–1979
- Vodní elektrárna Troja
Vodní dílo Troja–Podbaba má dvě malé vodní elektrárny – MVE Troja a MVE Podbaba. Malá vodní elektrárna Troja se dělí o vodu s malou vodní elektrárnou v Podbabě. Přes jezovou konstrukci musí být zajištěn minimální zůstatkový průtok pro zajištění života v korytě řeky pod jezem Troja, část průtoku je využívána pro zajištění plavby v plavebním kanále, teprve další průtok může být využit pro výrobu vodní energie a pro zajištění sportovní činnosti, zejména kanoistů v bývalé vorové propusti. MVE Troja je umístěna na levém břehu koryta řeky Vltavy v pražské části Bubeneč na špičce Císařského ostrova a je koncipována jako podzemní objekt, situovaný mezi objektem velína (u levého pole jezu v trojské kotlině) a pravým břehem horního plavebního kanálu. Nadzemní část tvoří pouze schodišťový prostor se vstupem do objektu. MVE Troja byla dokončená a uvedena do provozu v roce 2009, využívá spád Trojského jezu. Je osazena dvěma Kaplanovými přímoproudými turbínami s návrhovým spádem 2,9 m, návrhovým průtokem 2 x 40 m3/s a celkovým instalovaným výkonem 2,4 MW. Slouží k výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů a je schopna zásobit elektrickou energií až 5000 domácností.
Umístění
Ostrov
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
2,90 m
Návrhový průtok
80,0 m3/s
Celkový výkon
2 400 kW
Provozovatel
Povodí Vltavy, státní podnik
- Vodní elektrárna Podbaba
Malá vodní elektrárna VD Podbaba byla vybudována při rekonstrukci plavebních komor v Podbabě a skládá se ze dvou turbín. Jsou situovány do zesílených zdí velké plavební komory Podbaba. V provozu jsou od roku 1995. Elektrárna je osazená dvěma přímoproudými horizontálními Kaplanovými turbínami s návrhovým spádem 5,05 m, návrhovým průtokem 14,0 m3/s a celkovým výkonem elektrárny 1,296 MW. Tato elektrárna je poslední, čtvrtou vodní elektrárnou provozovanou na území Prahy.
Umístění
Plavební kanál
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
5,05 m
Návrhový průtok
28,0 m3/s
Celkový výkon
1 296 kW
Provozovatel
Povodí Vltavy, státní podnik
- Plavební komory Praha-Podbaba
Plavební komory Podbaba na konci horního plavebního kanálu jsou dvě, umístěné vedle sebe a jejich technologie se během různých modernizací měnila. Pravá, velká plavební komora (VPK) byla rekonstruována v letech 1996–1998 a má délku 135 m šířku 12 m (třída vodních cest Va). Levá malá plavební komora (MPK) má délku 73 m a šířku 11 m. Obě plavební komory překonávají spád 5,6 m. V současné době jsou obě komory osazeny v horním ohlaví poklopovými vraty, která umožňují přímé plnění. VPK má poklopová Čábelkova vrata sklopná „proti vodě“, MPK má poklopová klapková vrata, která se naopak sklápí „po vodě“. V dolním ohlaví mají obě plavební komory vrata vzpěrná. Pro vypouštění VPK jsou osazena vrata regulačními stavidly, MPK se prázdní obtoky hrazeními stavítky. Plavební komory slouží převážně nákladní dopravě a sportovní plavbě. Osobní lodní doprava směrem na Mělník jezdí jen velmi sporadicky a příležitostně. Po rekonstrukci mají od roku 1998 plavební komory nový velín, umístěný na dělící zdi mezi oběma komorami. Na levém břehu vedle MPK je umístěna budova Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Na plavebních komorách Praha-Podbaba je podle vyhlášky Státní plavební správy stejně, jako na dalších vltavských plavebních komorách severně od Prahy, celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Při jedné z rekonstrukcí malé komory bylo nalezeno pouzdro s historickým svědectvím o návštěvě císaře Františka Josefa I. na stavbě tohoto vodního díla.
Název
Velká plavební komora
Malá plavební komora
Kilometráž vodního toku
43,250
Umístění
Plavební kanál
Třída vodní cesty
IV
Spád
5,60 m
Délka
135,0 m
73,0 m
Šířka
12,0 m
11,0 m
Čas plnění/prázdnění
12 min/12 min
6 min/5 min
- Plavební kanál
Horní plavební kanál (v době výstavby nazýván Vltavský průplav) je dlouhý skoro tři kilometry a je nedílnou součástí vodního díla Troja-Podbaba postaveného na přelomu 19. a 20. století v rámci celkové plavební a protipovodňové regulace řeky Vltavy. Lemuje jižní a západní (levou) stranu Císařského ostrova, vede podél Stromovky (Královské obory). Začíná vjezdem nalevo od jezu Troja, nedaleko malé vodní elektrárny Troja a tvoří umělou vodní dopravní cestu mimo koryto Vltavy až k plavebním komorám v Podbabě. Kanál je délky 2,87 km, šířky 20–45 m, břehy jsou zpevněny 30 cm tlustou dlažbou se sklonem svahů 1:1,5. Plavební kanál slouží nákladní dopravě, osobní lodní dopravě i sportovní plavbě malých plavidel. Sezonní linka osobní lodní dopravy Pražské paroplavební společnosti má koncové přístaviště „Praha-Troja, ZOO“, které je zhruba ve čtvrtině kanálu na jeho pravém břehu poblíž mostu přes kanál, takže přes plavební komoru vůbec neproplouvá. Přes horní plavební kanál vedou celkem tři mosty.
- Slalomový kanál
Původní vorová propust byla situačně řešena u pravého břehu Vltavy v Troji a těsně přimknuta větší délkou do dolní vody konstrukce hradlového jezu. Vorová propust byla 12 m široká a 409 m dlouhá. Boční zdi jsou z lomového kamene, dno bylo stupňovitě, provedené z dlažby tloušťky 30 cm na betonové desce. V roce 1974–1979, současně s modernizací pohyblivého jezu, byla vorová propust přebudována na sportovní slalomový kanál, šířky 12 m, délky 410 m. Slalomový kanál má spád 3,6 m (rozdíl hladin na jeho začátku a konci) a je hojně využíván pro vodní sporty, a to i mezinárodní soutěže na divoké vodě. Z horní vody je hrazen dutou ocelovou klapkou ovládanou z velína Trojského jezu.
Web: http://www.vodackyareal.cz
Web: http://www.vodackyareal.cz
- Historie
Zdymadlo Troja–Podbaba bylo postaveno českou firmou Lanna v letech 1899 až 1902 v rámci projektu splavnění řeky Vltavy mezi Prahou a Mělníkem. Původní hradlový jez měl tři pole o šířce cca 38 m a výstavba plavebního kanálu zcela změnila obrys Císařského ostrova. Při výstavbě zdymadla odřízl plavební kanál dlouhý 2,8 km ve své horní části sady patřící ke Královské oboře Stromovka a přerušil i původní říční rameno tekoucí k Císařskému mlýnu. Původní meandrující rameno řeky Vltavy bylo zaslepeno a přeměněno v parkové jezírko Malá říčka. Ještě ve fázi výstavby plavebních komor v Podbabě dne 15. června 1901 navštívil staveniště císař František Josef I., v tento den byla za jeho přítomnosti uložena schránka s pamětní listinou o tomto aktu a dobovými mincemi do zdiva malé plavební komory. Při rekonstrukci komory bylo rozhodnuto, že schránka bude vyjmuta (k vyjmutí došlo 8. února 1994) a je uložena na bezpečném místě.
Při povodni v červenci roku 1954 (hladina vystoupila o 2,26 m nad normální stav) došlo k poškození jezové konstrukce. K podobné události došlo znovu při povodni v roce 1965. V roce 1972 byly hradlové jezy nahrazeny dutými ocelovými klapkami (hradící klapkové těleso se hydromotory zdvihá nebo spouští podle průtoku v řece tak, aby hladina nad jezem zůstávala na stejné úrovni). 20. července 1974 jez poškodily čtyři utržené nákladní čluny. V letech 1974 až 1979 bylo zrekonstruováno zdymadlo a od roku 1998 má plavební komora v Podbabě nový velín, který navrhli architekti E. Schleger a L. Liesler. Při rekonstrukci plaveních komor v roce 1996 byly zřízeny dvě malé vodní elektrárny v bočních zdech větší plavební komory.
Dnes je Císařský ostrov s rozlohou cca 66 ha největší pražský ostrov, leží na Vltavě na trase ze Stromovky do Troje. V jeho západní části se nachází Ústřední čistírna odpadních vod pro Prahu. Na Císařský ostrov vedou dnes přes plavební kanál tři mosty. Z Trojského břehu (od zámku) sem před svým zřícením také vedla lávka. V současné době se již dokončuje nová. Plavební kanál odděluje ostrov od břehů v Bubenči a Podbabě. Silniční most v ulici Za Elektrárnou slouží pro běžnou dopravní obsluhu Císařského ostrova a částečně i pro provoz Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Je také využíván pro pěší jako spojení mezi Stromovkou a Trojou, propojuje také cyklotrasu A na levém břehu a cyklotrasu A2 na pravém břehu Vltavy.
Při povodni v červenci roku 1954 (hladina vystoupila o 2,26 m nad normální stav) došlo k poškození jezové konstrukce. K podobné události došlo znovu při povodni v roce 1965. V roce 1972 byly hradlové jezy nahrazeny dutými ocelovými klapkami (hradící klapkové těleso se hydromotory zdvihá nebo spouští podle průtoku v řece tak, aby hladina nad jezem zůstávala na stejné úrovni). 20. července 1974 jez poškodily čtyři utržené nákladní čluny. V letech 1974 až 1979 bylo zrekonstruováno zdymadlo a od roku 1998 má plavební komora v Podbabě nový velín, který navrhli architekti E. Schleger a L. Liesler. Při rekonstrukci plaveních komor v roce 1996 byly zřízeny dvě malé vodní elektrárny v bočních zdech větší plavební komory.
Dnes je Císařský ostrov s rozlohou cca 66 ha největší pražský ostrov, leží na Vltavě na trase ze Stromovky do Troje. V jeho západní části se nachází Ústřední čistírna odpadních vod pro Prahu. Na Císařský ostrov vedou dnes přes plavební kanál tři mosty. Z Trojského břehu (od zámku) sem před svým zřícením také vedla lávka. V současné době se již dokončuje nová. Plavební kanál odděluje ostrov od břehů v Bubenči a Podbabě. Silniční most v ulici Za Elektrárnou slouží pro běžnou dopravní obsluhu Císařského ostrova a částečně i pro provoz Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Je také využíván pro pěší jako spojení mezi Stromovkou a Trojou, propojuje také cyklotrasu A na levém břehu a cyklotrasu A2 na pravém břehu Vltavy.
- Turistické zajímavosti
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
