Zdymadlo Kostelec nad Labem
Výstavba vodního díla v Kostelci nad Labem probíhala v letech 1930–1937. V jezové zdrži se udržuje vzdutá hladina na kótě 165,24 m n. m. a tím se zajišťují podmínky pro plavbu. Spád a průtok se využívá k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně, dále jsou zabezpečeny odběry povrchové vody k různým účelům podle příslušných povolení a zdrž se využívá pro vodní sporty i rekreaci. Hlavní objekty vodního díla jsou: pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora, rybí přechod a štěrková propust.
Úsek toku
Střední Labe
Kilometráž toku
857,430
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
7,620 km
Objem zdrže
1,820 mil. m3
Plocha povodí
13 187,8 km2
Období výstavby
1930–1932
- Jez
Pohyblivý jez původního zdymadla v Kostelci nad Labem je umístěný kolmo k ose toku. Má tři pole o světlosti 24 m, která jsou hrazená zdvižnými ocelovými stavidly typu Stoney s nasazenými úhlovými klapkami pro jemnější regulaci průtoku vody přes jez. Celková hrazená výška je 5,30 m. Pole jsou oddělena dělicími pilíři vytaženými vysoko nad hladinu, aby se tam při vyhrazeném jezu vešla zdvižná stavidla zavěšená na Gallových řetězech. Pohybovací mechanizmus pro každé zdvižné stavidlo sestává z elektromotoru umístěného v domečku, odkud se pohyb přenáší transmisemi k pilířům a dále pak šikmo nahoru do strojoven ve zvýšených pilířích. Jezová pole jsou oddělena pilíři dlouhými 20 m a širokými 3,7 m. Jezové pilíře jsou obloženy kamenem, manipulační budky jsou provedeny z monolitického betonu s cementovým nástřikem a propojeny subtilní betonovou lávkou. Rybí přechod prochází mezi pravým jezovým pilířem a levou dělicí zdí plavební komory. Štěrková propust o šířce 6 m je umístěna mezi levobřežním jezovým pilířem a dělicím pilířem ze strany vtokového objektu malé vodní elektrárny. Je hrazena dvojitým zdvižným stavidlem s hradicí výškou 6 m.
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou
Počet polí
3
Šířka pole
24,00 m
Kóta horní vody
165,24 m n. m.
Spád
3,50 m
Období výstavby
1930–1931
- Vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna (MVE) je umístěná při levém břehu řeky Labe. Elektrárna v Kostelci nad Labem je architektonicky navržena ve funkcionalistickém stylu jako průnik hranolových těles strojovny, rozvodny a schodiště. Budova je projektována jako železobetonová rámová konstrukce s náběhy a průvlaky, s cihelnou výplní. Fasáda strojovny vertikálním členěním přiznává umístění mostového jeřábu. Vodní elektrárna byla dostavěna roku 1937, uvedena do provozu však byla až v roce 1948. Ve strojovně jsou instalovány tři turbíny (2 Kaplanovy a jedna Francisova turbína), celkový instalovaný výkonu je 2,77 MW a návrhový spád je 3,5 m.
Umístění
Levý břeh
Počet strojů
3
Typ turbíny
2x Kaplanova turbína, 1x Francisova turbína
Návrhový spád
3,50 m
Návrhový průtok
90,0 m3/s
Celkový výkon
2 770 kW
Provozovatel
Rida Consulting, a.s.
- Plavební komora
Jednolodní plavební komora v Kostelci nad Labem byla uvedena do provozu v roce 1932. Je umístěna u pravého břehu řeky Labe v sousedství pravého jezového pole. Její délka je 85 m, šířka 12 m a hloubka vody nad záporníkem 3 m. V obou ohlavích jsou usazena ocelová vzpěrná vrata, jejichž pohyb je ovládán hydromotory. Ovládání je buď centrální z velínu, nebo přímo z místa. Nepřímé plnění a prázdnění komory umožňují dlouhé boční obtoky klenbového profilu. V letech 1995–1996 byly původní betonové zdi komory s kamenným obkladem nahrazeny železobetonovým zdivem až po úroveň obtokových kanálů. Rybí přechod prochází mezi pravým jezovým pilířem a levou dělicí zdí plavební komory. Modernizace plavební komory proběhla v roce 2008 a nezasáhla do provozu na labské vodní cestě, neboť většina prací byla realizována v rámci pravidelné podzimní odstávky plavební komory. Zrekonstruovaná plavební komora je dnes vybavena technologií pro říční informační služby.
Název
Plavební komora
Kilometráž toku
857,420
Umístění
Pravý břeh
Třída vodní cesty
IV
Spád
3,50 m
Délka
85,0 m
Šířka
12,0 m
Čas plnění/prázd.
neuvedeno
- Rybí přechod
Rybí přechod na vodním díle v Kostelci nad Labem je umístěný mezi pravým jezovým pilířem a levou dělicí zdí plavební komory. Je 1,2 m široký a jedná se o technický komůrkový rybí přechod.
- Historie
Vodní dílo leží v blízkosti města Kostelec nad Labem, po kterém je pojmenováno. Město se rozprostírá na levém břehu řeky Labe. Bylo prý založeno Přemyslem Otakarem II. v druhé pol. 13. stol. a patřilo také jako věnné město českých královen i E. Přemyslovně. Bylo tu mnoho vodních ploch a stávala tu i vodní tvrz. V roce 1424 se ve městě uzavřel J. Žižka před vojskem Pražanů a šlechty. Roku 1743 vtrhli do Kostelce Francouzi, kteří sebrali vše, na co přišli. Po nich obsadili město císařští vojáci, kteří dobrali to, co ještě lidem zbylo. V letech 1756–1763 v území bojovala vojska ruská a rakouská. V Kostelci nad Labem vznikl český tanec zvaný polka, je spojován s učitelem J. Nerudou a služkou A. Chadimovou. Z Kostelce nad Labem pocházejí významní rodáci, jako např. operní pěvkyně T. Stolzová, která byla přítelkyní skladatele G. Verdiho. Právě G. Verdi zkomponoval hudbu k slavnostnímu otevření Suezského průplavu (17. 11. 1869 – opera Aida, zpěv T. Stolzová).
V letech 1930–1932 se v Kostelci nad Labem realizuje výstavba jezu s plavební komorou, kterou nechalo vybudovat firmou Lanna akc. spol. Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze v rámci úpravy a splavnění řeky Labe. Původní zdymadlo bylo provozováno s unikátní technologií s technologickým vybavením od firmy ČKD Blansko a ČKD Praha. Plavební komora byla v letech 1975–1976 rekonstruována, v roce 2006 pak modernizována. Mezi vodní elektrárnou a levým jezovým polem je umístěna štěrková propust široká 6 m. Celé vodní dílo, mezi které patří pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora, rybí přechod a štěrková propust je vynikajícím i nadčasovým funkcionalistickým dílem architekta J. Zázvorky.
V letech 1930–1932 se v Kostelci nad Labem realizuje výstavba jezu s plavební komorou, kterou nechalo vybudovat firmou Lanna akc. spol. Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze v rámci úpravy a splavnění řeky Labe. Původní zdymadlo bylo provozováno s unikátní technologií s technologickým vybavením od firmy ČKD Blansko a ČKD Praha. Plavební komora byla v letech 1975–1976 rekonstruována, v roce 2006 pak modernizována. Mezi vodní elektrárnou a levým jezovým polem je umístěna štěrková propust široká 6 m. Celé vodní dílo, mezi které patří pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora, rybí přechod a štěrková propust je vynikajícím i nadčasovým funkcionalistickým dílem architekta J. Zázvorky.
