Menu
Login:      Heslo:       Přihlásit
Login:      Heslo:       Přihlásit
Vodní dílo Štěchovice
Vodní dílo Štěchovice bylo postaveno v letech 1939–1944. Hlavním účelem VD je vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkových vodních elektráren Slapy a Orlík na střední Vltavě a jeho následné využití v průběžné vodní elektrárně. Spolu s nádrží VD Vrané pomáhá vyrovnávat odtok z Vltavské kaskády, zlepšuje vodohospodářské poměry na dolní Vltavě i dolním Labi. Nedílnou součástí VD je přečerpávací vodní elektrárna. Hlavními objekty VD jsou betonová tížná přehrada, dvě vodní elektrárny a plavební komora.  
Úsek toku
Dolní Vltava
Kilometráž toku
84,318
Účel
Akumulace a vzdouvání povrchové vody, minimální průtok v profilu Vrané
Délka vzdutí
7,292 km
Objem nádrže
10,444 mil. m3
Plocha povodí
12 990,5 km2
Období výstavby
1939–1944
 
 
Foto 1
 
Pudorys
 -  Přehrada
Betonová tížná hráz, založená na skalním podloží, byla stavěna v letech 1939–1944. Má korunu na kótě 220,80 m n. m., je vysoká 22 m nade dnem, dlouhá v koruně 124 m a celá je obložena žulovými kvádry. K převedení extrémních průtoků je navržen bezpečnostní korunový přeliv o 5 přelivných polích širokých 20 m o hrazené výšce 4,95 m se zdvižnými stavidlovými uzávěry, pohybujícími se na kolovém podvozku v drážkách pilířů. Stavidla jsou ovládána dálkově z velínu umístěného v budově vodní elektrárny. Kapacita přelivů bezpečně převedla i katastrofální povodeň v roce 2002, kde byl kulminační průtok 3 100 m3/s. Běžně se pro převedení vody pod přehradu používá zejména průtočná vodní elektrárna. Pokud tato není v provozu, má hráz ve svém středu a v patě vybudován výpustný tunel, hrazený stavidlem, kterým se průběžné průtoky mohou převádět do dolní vody. Tento tunel může být použit i pro úplné vypuštění nádrže. Vodní dílo je umístěno v romantickém skalnatém údolí a je vyhledávaným rekreačním místem pro obyvatele Prahy a okolí.  
 
Řez
Schema  
 
Schema
 
Druh hrazení přelivu
Pohyblivý - stavidlo
Počet polí
5
Šířka pole
20,00 m
Kóta horní vody
219,40 m n. m.
Objem nádrže
10,444 mil. m3
Období výstavby
1939–1944
 -  Vodní elektrárna Štěchovice I.
Vodní dílo má dvě na sobě nezávisle pracující vodní elektrárny. Středotlaká průtočná vodní elektrárna Štěchovice I. byla uvedena do provozu v roce 1943 a je postavena na levém břehu pod hrází, přibližně rovnoběžně s osou toku Vltavy. Je vybavena dvěma samostatnými betonovými přivaděči s česlemi a hydromotory ovládanými tabulovými rychlouzávěry. Stavební uspořádání této části dovoluje osadit i provizorní hrazení. Ve strojovně jsou osazeny dvě vertikální Kaplanovy turbíny, které pracují s návrhovým spádem 20,1 m, návrhovým průtokem 2 x 80,0 m3/s a celkovým instalovaným výkonem 22,5 MW. Výtoky od vodní elektrárny jsou zaústěny savkami do zdrže vodního díla Vrané nad Vltavou. Součástí elektrárny je venkovní rozvodna na 110 kV, rekonstruovaná v letech 1993–1994, a blokové transformátory. Provoz průtočné elektrárny je řízen přímo z centrálního dispečinku Vltavské kaskády, v závislosti na provozu ostatních elektráren kaskády. Energetický význam této elektrárny je především v umožnění špičkového provozu výše po toku položené VE Slapy a ve výrobě pološpičkové, levné a ekologicky čisté energie.  
Umístění
Levý břeh
Počet strojů
2
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
20,10 m
Návrhový průtok
160,0 m3/s
Celkový výkon
22 500 kW
Provozovatel
ČEZ, a.s.
 
 
Schema  
 
Schema
 -  Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II.
Přečerpávací vodní elektrárna (PVE) byla původně vybudována v letech 1941–1947. V roce 1991 byla po dlouholetém provozu, pro fyzické opotřebení, odstavena, a v roce 1996 byla obnovena výstavbou nové moderní PVE. Bylo instalováno, místo původních dvou, jedno soustrojí s reverzibilní Francisovou turbínou. Turbína pracuje s návrhovým spádem 208,7 m, s návrhovým průtokem 27 m3/s a s výkonem 50 MW. Moderní rychloběžné soustrojí je umístěno v původní podzemní strojovně, vybudované v cca 45 m hluboké stavební jámě. Umístěním pod zemí je z velké části zachován původní vzhled vodního díla, stejně jako původní horní akumulační nádrž na kopci Homole (objem 500 000 m3) a velká část původních ocelových přivaděčů od horní akumulační nádrže do strojovny elektrárny u levého břehu Vltavy. PVE je vybavena na vtoku z horní nádrže synchronizovanými rychlozávěrnými klapkami, na horní části přiváděcích potrubí je umístěna 35 m vysoká vyrovnávací komora. Obě původní potrubí jsou před elektrárnou spojena kalhotovým kusem do jednoho. Před turbínou je kulový uzávěr o průměru 1 600 mm. Savka reverzibilní turbíny je spojena se dnem Vltavy svislým šachtovým odpadem 2,4 x 3,3 m. Výtok do Vltavy, respektive zdrže, vzduté vodním dílem Vrané nad Vltavou, je vybaven havarijním a revizním uzávěrem a česlemi vytahovanými před turbínovým provozem. PVE je plně automatizovaná, zapojená do řídicího systému obou Štěchovických elektráren a dálkově ovládaná z dispečinku Vltavské kaskády. PVE je velmi moderní, pružný, ekologicky čistý energetický zdroj, pracující za velmi výhodných ekonomických podmínek.  
Umístění
Levý břeh
Počet strojů
1
Typ turbíny
Francisova turbína reverzní
Návrhový spád
208,70 m
Návrhový průtok
27,0 m3/s
Celkový výkon
50 000 kW
Provozovatel
ČEZ, a.s.
 
 
Schema  
 
Schema
 -  Plavební komora
Plavební komora je vlaková, složená z velké (VPK) a malé (MPK), je umístěna u pravého břehu směrem do dolní vody a těsně navazuje na přehradu. Má užitnou šířku 12 m, VPK má užitnou délku 118,4 m, MPK 40 m a mohou jí proplouvat plavidla do maximální nosnosti 300 tun. Komora překonává spád (výškový rozdíl mezi horní a dolní hladinou) až 20 m s hloubkou nad záporníkem 2,5 m. V horním, dolním ohlaví i uprostřed vlakové komory jsou osazena vzpěrná vrata, ovládaná hydromotory. Plnění komory je nepřímé, dlouhými obtoky, vedenými v úrovni dna v bočních zdech komory. Doslova evropským unikátem jsou její horní vzpěrná vrata o výšce 24 m, což je u tohoto typu konstrukce zcela ojedinělá a mimořádná výška. Proplavení jednoho plavidla trvá 12 minut. Pro přepravu malých plavidel je na pravém břehu vybudována kolejová dráha s vozíky. Na komoru navazují horní a dolní rejda s čekacím stáním pro proplavení.  
 
Schema
Schema
 
Název
Vlaková plavební komora
Malá plavební komora
Kilometráž vodního toku
84,350
Umístění
Pravý břeh
Třída vodní cesty
IV
Spád
20,00 m
Délka
118,4 m
40,0 m
Šířka
12,0 m
Čas plnění/prázdnění
20 min/17 min
12 min/9 min
 -  Historie
Historie vodní cesty na Vltavě začíná již ve středověku, kdy byly zaznamenány dílčí pokusy a návrhy na její splavnění. V minulosti byla na řece Vltavě, jako přirozené přírodní komunikaci, dosti čilá vorová plavba. Po řece se dopravovalo kupecké zboží, zejména sůl, kámen i dřevo. Tehdy také nalézáme v bule krále Přemysla Otakara I. z roku 1205 první zmínku o obci Scechowicze, která se díky těžbě zlata stává věhlasnou, a proto je roku 1560 římským císařem, českým i uherským králem Ferdinandem I. povýšena na městys a je jí udělen městský znak. První ucelený projekt na regulaci řeky Vltavy byl vypracován v roce 1894 firmou Lanna-Vering, ale teprve po I. světové válce vzniká myšlenka na výstavbu dvou vysokých přehrad u Slap a u Orlíka. Koncem roku 1935 se zadává stavba díla ve Štěchovicích, ale přehradní profil je úzký a z pravé strany nepřístupný, problém způsobuje i silný proud řeky, proměnlivé vodní stavy i zamrzání a odchod ledů. Díky těmto problémům musela být výstavba rozdělena do tří etap. Úkolem první etapy byla stavba horního ohlaví plavební komory, horního plavebního kanálu, dvou polí samostatného tělesa hráze a výlom skály v základech pro elektrárnu. V druhé etapě bylo potřeba vyřešit stavbu tří zbývajících polí a spodní s vrchní stavbou středotlaké elektrárny. Třetí etapa se zabývala stavbou středního a spodního ohlaví plavební komory, spodního plavebního kanálu a úpravou plavební dráhy. Důležité části stavby byly prováděny v jímkách odlišného typu. Výstavba probíhala za II. světové války. Za Protektorátu, po uzavření vysokých škol v roce 1939, se na výstavbě podílelo mnoho významných inženýrů, mezi které patřil i vodohospodář prof. Ladislav Votruba. Díky němu vznikla fotodokumentace z výstavby vodního díla. Štěchovice jsou jednou z nejkrásnějších přehrad na řece Vltavě, a to nejenom proto, že je hráz obložena kamenem, ale i pro monumentální plavební komoru, a především pro nepřístupné údolí i strmé svahy, které svírá plocha nádrže.  
 -  Osobnosti
Vojtěch Lanna: firma Lanna
Kamil Roškot: architekt
 -  Mapy
Schema
 
Plavební mapa (data poskytla Státní plavební správa) 
 
 
 -  Turistické zajímavosti
 – Historické dokumenty