Původní zdymadlo Hradištko najdeme na okraji stejnojmenné obce. Původní osada byla osídlena převážně rybáři, rozprostírala se v krásné přírodě mimo významných cest. Hradišťko si prý oblíbila i bájná kněžna Libuše a založila si na druhém břehu řeky hrad Mydlovar. Tam, kde jsou dnes zbytky hradu, byla prý někde v malebné zátočině řeky i Libušina lázeň. Je datováno, že už od 8. stol. měla řeka Labe svůj obranný význam a tvořila hranici slovanských kmenů. To dokazuje první písemná zmínka o Hradištku, která je v Kosmově kronice. Kronikář píše, že roku 1088 první český král Vratislav II. věnoval ves Hradištko kapitule vyšehradské, roku 1345 ji dostává od krále Jana Lucemburského v "ušlechtilé léno" pan Hynek z Lichtenburka z panství poděbradského. A právě v tomto období celé poděbradské panství vzkvétá, neboť řeka Labe poskytovala obyvatelům Hradištka obživu a užitek, rozvíjelo se košíkářské zboží i rybolov. Zajímavostí je neznalost, že tehdy byl bobr považován za rybu a po ulovení museli rybáři donést na zámek do Poděbrad jeho ocas a nohy. Za odměnu dostali konev piva. Obyvatelé Hradišťka byli ze severu chráněni korytem řeky Labe, z pevniny dvojnásobným valem pleteným z vrbového proutí a také soustavou bažin a příkopů. Opevňování břehů se provádělo ručně vyplétanými plůtky nebo hatěmi z vrbového proutí. Od 18. století se do Čech rozšířily z Holandska haťové stavby neboli haťoviny, či fašinády. To byly poměrně rozsáhlé stavby, které se stavěly v místech širokého řečiště tam, kde se tvořily mělčiny. To byla jedna z hlavních překážek plavby za nižších vodních stavů. V takových místech se z haťoviny stavěly rovnoběžné neboli směrné stavby, kterým se také říkalo regulace. Byly to hráze z vodorovně uložených vrstev otýpkových hatí (otýpky zeleného čerstvého nejčastěji vrbového proutí délky až 4 m sbalených do válce o průměru 25–30 cm) a zatížených střídavými vrstvami říčního štěrku stavěné rovnoběžně s břehem buď při jednom nebo obou březích. Tyto rovnoběžné stavby zúžily koryto na potřebnou šířku, a tak soustředily vodní proud.
Jez a plavební komora v Hradištku byly vybudovány v rámci programu částečné úpravy splavnění středního Labe. Stavba byla součástí projektu na splavnění Labe v úseku říčních km 49,100 až 54,400 (původní plavební kilometráž Labe). Stavba pohyblivého jezu byla zahájena v dubnu 1949. Dílčí kolaudace probíhaly od roku 1939 do roku 1959. Stavební povolení ke stavbě MVE bylo vydáno ministerstvem veřejných prací v červenci 1940. Stavba MVE probíhala od dubna 1949 do roku 1953, kdy byla uvedena do provozu. Technická a vodohospodářská kolaudace celého vodního díla se konala v červenci 1959. V následujících letech bylo VD Hradišťko modernizováno a rekonstruováno.