Zdymadlo Lysá nad Labem
Výstavba původního zdymadla v Lysé nad Labem probíhala v letech 1933–1935. V jezové zdrži se udržuje vzdutá hladina na kótě 174,69 m n. m. a tím se zajišťují vyhovující podmínky pro vodní dopravu. Spád a průtok se využívá k výrobě elektrické energie v průtočné vodní elektrárně. Dále jsou zabezpečeny odběry povrchové vody k různým účelům podle příslušných povolení a zdrž se využívá pro vodní sporty i rekreaci. Hlavními objekty vodního díla jsou pohyblivý jez, malá vodní elektrárna, plavební komora a rybí přechod.
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Objem zdrže
2,360 mil. m3
Plocha povodí
10 580,4 km2
Období výstavby
1933–1935
- Jez
Pohyblivý jez v Lysé nad Labem je umístěný kolmo k ose toku, má tři pole o světlosti 23 m, která jsou hrazená zdvižnými ocelovými stavidly typu Stoney s nasazenými dutými klapkami pro jemnější regulaci průtoku vody přes jez. Stavidla jsou položena na válečkových podvozcích a zavěšena na Gallových řetězech. Manipulace každého stavidla se provádí z jedné strojovny ve vyvýšeném pilíři a rozvádí se převody do strojoven s pohybovacími mechanizmy v sousedních jezových polích. Strojovny jsou spojeny obslužní lávkou. Jezová pole jsou oddělena pilíři, které jsou 3,6 m široké a 20 m dlouhé. Celková hrazená výška je 4,6 m. Celkový objem jezové zdrže je 2,36 mil. m3. V levém pilíři a v pravé zdi plavební komory je vybudován rybí přechod šířky 1,2 m.
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou
Kóta horní vody
174,69 m n. m.
Období výstavby
1933–1935
- Vodní elektrárna
Po ukončení prací na zdymadle (jez a plavební komora) v roce 1935 bylo dodatečně rozhodnuto, že se vybuduje i malá vodní elektrárna (MVE). Práce na výstavbě elektrárny začaly v roce 1939, v době II. světové války byla výstavba přerušena a MVE v Lysé nad Labem, byla nazývaná dočasně jako MVE Tři Chaloupky. Dostavba byla dokončena až po skončení války a v červenci roku 1948 byla elektrárna uvedena do provozu. Je umístěna ve vybrání pravého břehu řeky Labe jako břehová, tzn. že nezasahuje do toku. Ve strojovně elektrárny je instalována ve spirálové kašně jedna Kaplanova turbína s vertikální osou o celkovém výkonu 1,70 MW při návrhovém průtoku 65 m3/s a návrhovém spádu 2,84 m (minimální spád pro provoz turbíny je 0,6 m). Turbína je pomaloběžná a převod soustrojí na excentricky uložený generátor je proveden soukolím s čelním ozubením, které zajišťuje převod do rychlého provozu. Na vtoku do elektrárny je umístěna norná stěna, která je současně opěrným prvkem hrubých česlí a manipulační lávka. Před vtokem do kašny je stavidlový rychlouzávěr a jemné strojně stíratelné česle. Výtok od savky je rozdělen pilířem na dva otvory, které lze hradit samostatně proti dolní vodě hradidly ve zdvojených drážkách.
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový průtok
65,0 m3/s
Provozovatel
ENERGO-PRO Czech s.r.o.
- Plavební komora
Jednolodní plavební komora je umístěna u levého břehu řeky Labe směrem do dolní vody. Užitná délka komory je 85 m, šířka je 12 m a hloubka vody nad záporníkem je 3 m. V obou ohlavích jsou usazena ocelová vzpěrná vrata. Nepřímé plnění a prázdnění komory umožňují dlouhé boční obtoky zaklenutého profilu rozměrů 2 x 1,75 m, které jsou vybaveny stavidlovými uzávěry. Stěny jsou tvořeny dvěma řadami železobetonových panelových prefabrikátů, dno je betonové. Před i za komorou jsou 100 m dlouhé rejdy, které navazují na tok Labe a jsou vybavené ocelovými svodidly. Před svodidly jsou upravená čekací stání, kde vyvázaná plavidla čekají na proplavení. Hydromotory je zajištěno ovládání vzpěrných vrat v dolním i horním ohlaví a pohyb vertikálních stavidel obtoků ze společného velínu pro komoru a jez. U pravé zdi plavební komory a obchvatem vedle levého jezového pilíře je vybudován komůrkový rybí přechod šířky 1,2 m.
Čas plnění/prázd.
neuvedeno
- Rybí přechod
Rybí přechod v Lysé nad Labem je v levém pilíři a v pravé zdi plavební komory, je technického komůrkového typu, šířka je 1,2 m a umožňuje migraci rybám.
- Historie
Vodní dílo se nachází nedaleko města Lysá nad Labem, které je poprvé zmiňováno již v Kosmově kronice. Právě zdejší hradiště patřilo k významným slovanským sídlům v okolí řeky Labe. V kronikách se dozvíme, že na Lyském hradišti byl vězněn, mučen, vykastrován a oslepen kníže Jaromír, kterého do hradiště vykázal jeho bratr kníže Oldřich. Po roce 1647 oblast v Lysé nad Labem rozkvétá, protože město získává císařský generál Jan Špork. V 19. století byla postavena Budečská hráz, která měla chránit nedaleký Přerov nad Labem před záplavami, ale po regulaci toku Labe ve 30. letech 20. století ztratila svoji ochrannou funkci. V současné době vede po jejím vrcholu turistická cesta a díky splynutí s okolní krajinou jen těžko připomíná na první pohled lidský výtvor. Rozkvět města Lysá nad Labem začíná i před II. světovou válkou, kdy začínají větší úpravy řeky Labe, a uvažuje se o výstavbě jezu.
Původní zdymadlo v Lysé nad Labem bylo vybudováno v rámci programu zákona o vodohospodářském fondu z roku 1931. Projekt jezu, plavební komory a náhradního odvodňovacího zařízení byl součástí úpravy říčního koryta Labe v říčním km 875,090 až 883,440. Stavba jezu a plavební komory v Lysé nad Labem byla zahájena v roce 1933 a už o 2 roky později byl v provozu jez. Autorem architektonického návrhu zdymadla v Lysé nad Labem je poděbradský rodák, významný český architekt a představitel meziválečného funkcionalismu V. Kerhart. Výstavbu zdymadla provedla firma K. Kindla. O stavbě malé vodní elektrárny bylo rozhodnuto až dodatečně. Projekt vodní elektrárny vypracovala v roce 1939 firma Lanna, a.s. a schválilo jej Ředitelství pro stavbu vodních cest v červnu 1939. Práce na MVE byly během druhé světové války přerušeny a elektrárna byla uvedena do provozu 1. 7. 1948. V roce 2003 pro své kulturně historické hodnoty bylo historické jádro města Lysá nad Labem prohlášeno za „městskou památkovou zónu“.
- Osobnosti
Vojtěch Kerhart: architekt
Vojtěch Kerhart (1892–1978) byl český architekt a představitel funkcionalismu. Patřil do generace vizionářů moderní architektury, jejichž ikonou byl legendární Le Corbusier. Ostatně ten se s architektem Kerhartem přátelil a několikrát ho i v Poděbradech navštívil. Vysokoškolská studia Vojtěcha Kerharta přerušila 1. světová válka, z níž se vrátil až teprve v roce 1920 jako major respektovaných československých legií v Rusku. Teprve pak dokončil studium architektury, které věnoval celý život. Architekt Kerhart je autorem návrhu finální úpravy okolí původního zdymadla Srnojedy i manipulačních strojoven pohyblivých uzávěrů, stavěných v únoru roku 1934. Následně navrhoval i řešil vodní dílo v Lysé nad Labem. Často spolupracoval se sochaři na tvorbě památníků. Jeho slavný památník bitvy u Slavkova na Žuráni i krytá kolonáda v Poděbradech z roku 1938 jsou chráněny jako kulturní památky. Není mnoho architektů, jejichž dílo bylo prohlášeno kulturní památkou. O jeho soudobém významu svědčí třeba i fakt, že byl Josefem Čapkem vyzván, aby s ním vytvořil náhrobek spisovatele Karla Čapka na vyšehradském Slavíně. Český architekt Vojtěch Kerhart, zůstal celý život věrný svému rodnému městu Poděbrady, přesto zanechal v české architektuře nesmazatelnou stopu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_Kerhart
Vazba na vodní díla:
Srnojedy,
Lysá nad Labem
– Historické dokumenty
Autor: , Rok vydání: 1900, Kniha, Zdroj: Z říše vědy a práce, 1900, roč.VIII., str. 196, Umístění: neznámý
Dokument je dostupný ke
stažení zde.
Autor: Váňa, Václav, Rok vydání: 1911, Zdroj: Střední Labe, roč.IX., Umístění: Národní technické muzeum, Web:
http://www.ntm.czDokument je dostupný ke
stažení zde.
Autor: Velkoborský, Kliment, Rok vydání: , Článek, Zdroj: Plavební cesty Dunaj - Odra - Labe, 1947, řoč.VIII., str.067, Umístění: Národní technické muzeum, Web:
http://www.ntm.cz