Zdymadlo Veletov
Původní pevný jez byl postaven v polovině 16. století a ve 20. století byl několikrát poškozen povodněmi, opravován, průběžně modernizován a doplňován novými objekty. Vodní dílo zajišťuje potřebnou hloubku vody a vyhovující podmínky pro plavbu, využití průtoků a spádu k výrobě elektrické energie, zajišťuje povolené odběry povrchové vody a jezová zdrž je využívána pro vodní sporty. Hlavními objekty jsou pohyblivý jez, plavební komora s plavebními kanály a 3 malé vodní elektrárny (MVE) - MVE Veletov při pravobřežním pilíři jezu, levobřežní Baštecký náhon s MVE Starý Kolín a pravobřežní Veletovský náhon s MVE Mlýn Veletov
Úsek toku
Střední Labe
Kilometráž toku
929,159
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Délka vzdutí
3,555 km
Objem zdrže
0,600 mil. m3
Plocha povodí
7 255,9 km2
Období výstavby
1969–1975
- Jez
Původní pevný dřevěný jez s kamennou výplní umístěný šikmo k ose toku byl postaven v roce 1566 s cílem vzdouvání vody pro pohon dvou mlýnů, pily a plavení dřeva náhonem do Starého Kolína. Ve 20. století v důsledku častých poškození a havarijních stavů při velkých vodách, doznal značných konstrukčních změn, vždy byl ale opraven. Po poslední havárii byla v letech 1985–1991 provedena zásadní přestavba pevného jezu na pohyblivý umístěný zakřiveně k ose toku. Jez má 7 polí, každé o světlosti 12 m, hrazených dutou klapkou sestávající z hradicího plechu, výztužné trubky, ztužující obliny a příčných žeber. Hrazená výška klapek je 2,22 m při nominální hladině 198,34 m n. m., maximální hrazená výška daná konstrukční výškou klapek je 2,30 m. Ke konstrukci klapky jsou přivařeny rozrážeče. Klapky jsou zavěšeny a ovládány hydromotory umístěnými v závěsu na nosném rámu před klapkou. Každá klapka je ovládána dvěma hydromotory, možná je i manipulace s jedním motorem. Boční těsnění klapky je gumové ve tvaru hranolu a je přišroubováno posuvně na těleso klapky, prahové těsnění je připevněno posuvně k prahu a je provedeno z gumy ve tvaru „L“. Spodní stavba jezu je vybudována na upraveném původním odbouraném pevném jezu a je upravena do tvaru Jamborova prahu. Na spodní stavbu jsou osazeny jezové klapkové uzávěry. Délka betonové stavby za klapkovým uzávěrem je 11 m, na konci je opatřena rozrážečem délky 3,5 m o výšce 0,6 m. Úprava dna podjezí je provedena v celé šířce jezu narovnanými, do určité výšky zasypanými, betonovými jehlanci rozměrů 1 x 1 x 1 m, výšky 0,9 m. Dělicí pilíře jezu jsou spojeny obslužnou lávkou.
Druh jezu
Pohyblivý - klapka
Počet polí
7
Šířka pole
12,00 m
Kóta horní vody
198,34 m n. m.
Spád
3,95 m
Období výstavby
1969–1975
Modernizace jezu
1985–1991
- Vodní elektrárna
V letech 1995 až 1996 byla mezi pravým jezovým pilířem a plavební komorou na pravém břehu v ose jezu postavena malá vodní elektrárna (MVE) Veletov. Spodní stavba elektrárny je tedy součástí spodní stavby jezu a byla vybudována při stavbě jezu. Elektrárna byla vybavena dvěma horizontálními přímoproudými Kaplanovými turbínami s průměrem oběžného kola 1 500 mm. Rozsah průtoků na jednu turbínu byl 3–10 m3/s a pracovních spádů 2,70–3,95 m, maximální průtok turbín byl 20 m3/s a instalovaný výkon elektrárny 630 kW. V roce 2019 byla ukončena rekonstrukce technologického vybavení MVE a instalována jedna vertikální Kaplanova turbína využívající spád 3,4 m s návrhovým průtokem 80 m3/s a instalovaným výkonem 850 kW. MVE je vybavena automatickým bezobslužným provozem s pochůzkovou službou a zabezpečovací automatikou ovládanou hladinovou regulací. Před vtokem na elektrárnu je krátký vtokový kanál nepravidelného tvaru, vymezen pravým břehovým pilířem jezu a směrovou změnou pravého břehu ve vzdálenosti 26 m od zhlaví pilíře směrem proti toku. Tato vzdálenost je překlenuta železobetonovou lávkou o třech polích s hrubými česly a odpuzovači ryb. V kanálu je umístěn stavidlový uzávěr a před MVE jsou jemné česle s automatickým čistícím strojem. Součástí MVE je i rybí přechod umístěný před jemné česle.
Do krátkého výtokového objektu, který je oddělen od podjezí betonovou dělicí zdí, vede vyústění zabetonované savky do vlastního vývaru šířky 8,7 m. Kromě této vodní elektrárny Veletov zajišťuje vodní dílo dostatečný spád i průtok pro další dvě malé vodní elektrárny tj. MVE Starý Kolín a MVE Mlýn Veletov.
Do krátkého výtokového objektu, který je oddělen od podjezí betonovou dělicí zdí, vede vyústění zabetonované savky do vlastního vývaru šířky 8,7 m. Kromě této vodní elektrárny Veletov zajišťuje vodní dílo dostatečný spád i průtok pro další dvě malé vodní elektrárny tj. MVE Starý Kolín a MVE Mlýn Veletov.
Umístění
Pravý břeh
Počet strojů
1
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový spád
3,40 m
Návrhový průtok
28,0 m3/s
Celkový výkon
850 kW
Provozovatel
Povodí Labe, státní podnik
- Plavební komora
Stavba plavební komory byla zahájena v roce 1969 a dokončena 1975 v rámci prodloužení labské vodní cesty k tepelné elektrárně Chvaletice. Plavební komora je na pravém břehu a celou svojí délkou 116,5 m vysunuta do horní vody nad jezem. Od koryta Labe je oddělena ostrovem. Je jednolodní, železobetonová, polorámové konstrukce s užitnými rozměry 85 x 12 m a hloubkou nad záporníkem 3,5 m. V horním ohlaví má poklopová vrata Čábelkova typu, jednostranně ovládaná, na hradicí výšku 8,8 m, dolní vrata jsou klasická vzpěrná, pohyb obojích je zajištěn hydromotory. Plnění a prázdnění komory je kombinované. Horními vraty je realizováno přímé plnění a prázdnění je zajištěno pomocí krátkých obtoků obcházejících dolní vrata. Obtoky jsou hrazené stavítky ovládanými hydromotory. Veškeré ovládání plavební komory je soustředěno do velínu postaveného na pravém břehu současně s plavební komorou a je automatické nebo ruční (místní i dálkové). Plavební komora má horní plavební kanál dlouhý 420 m lichoběžníkového profilu se sklony svahů 1 : 3 a šířkou ve dně 30 m. Kanál je opevněn záhozem s patkou z lomového kamene a nad vodou kamenným pohozem. Komora je navázána na kanál rejdou, jejíž součástí jsou svodidla pružného typu a dalby. Dolní rejda je oddělena od podjezí zdí z ocelových štětovnic vyplněných betonem.
Název
Plavební komora
Kilometráž toku
929,130
Umístění
Pravý břeh
Třída vodní cesty
IV
Spád
3,84 m
Délka
85,0 m
Šířka
12,0 m
Čas plnění/prázd.
neuvedeno
- Rybí přechod
Rybí přechod je součástí MVE a je umístěný v přívodním kanále před jemnými česly.
- Historie
Z historických pramenů se dozvídáme první zmínky o vsi Veletov roku 1306, kdy ves náležela Milotovi z Choltic, pánovi z mocného rodu Benešoviců. Tomu také patřil Veletovský mlýn, poprvé zmiňován roku 1309, kdy ho majitel panství prodal s dalšími statky a službami klášteru cisterciáků v Sedlci. Původní pevný dřevěný jez u vsi Veletov s kamennou výplní byl postaven v polovině 16. století v roce 1565 podle vzoru staropražských renesančních jezů, a to ke vzdouvání vody pro pohon Bašteckého mlýna a Veletovského mlýna. Umožňoval také dopravu dřeva náhonem do Starého Kolína a dále tzv. Šífovkou až pod kopec Kaňk u Kutné Hory. Plavební kanál tzv. Šífovka byl umělý vodní kanál, dlouhý cca 4 km, vedoucí od řeky Labe do Kaňku u Kutné Hory. Sloužil k dopravě dřeva a dřevěného uhlí pro tehdejší stříbrné doly. Kanál začínal na labském rameni Černá struha ve Starém Kolíně, v části Bašta procházel přes zaniklý rybník Sakman a přes louky pokračoval jižním směrem k říčce Klejnárce, kterou křížil s pomocí jezu. Dále pokračoval jihovýchodním směrem, ke dvoru Skalka pod Kaňkem. Severní část kanálu od labského ramene po Klejnárku byla v minulosti zasypána a není již patrná. Jižní část od křížení s Klejnárkou ke dvoru Skalka je stále zřetelná až 4 m hluboká strouha s potůčkem Šífovka, napájeným také důlními vodami. Kanál vznikl v letech 1568 až 1572 podle projektu Kryštof z Gendorfu, báňského poradce krále Ferdinanda. Stavbu provedl rybníkářský mistr J. Líva. Během třicetileté leté války bylo ukončeno v Kaňku dolování stříbra a s ním i plavební činnost na kanále. V roce 2000 byl podél kanálu v úseku od křížení s Klejnárkou po železniční trať u dvora Skalka v rámci pozemkových úprav vysázen pás dřevin a kanál se tak stal součástí biokoridoru. Ve 20. stol. v letech 1934, 1943 a 1950 byl jez ve Veletově několikrát poškozen velkými povodněmi, následně byl vždy opraven a zmodernizován. V roce 1960 bylo rozhodnuto nadále provozovat pevný jez a další výstavbu soustředit na plavební komoru s obytným a provozním objektem. Stavba plavební komory byla podle návrhu Hydroprojektu Praha realizována v letech 1969 až 1975 při prodloužení labské vodní cesty k budované tepelné elektrárně ve Chvaleticích. Po havárii byl v letech 1985 až 1991 pevný jez přestavěn na jez pohyblivý hrazený tzv. balenou dutou klapkou. Spodní část jezu byla vybudována na původním odbouraném pevném jezu, na ní pak vytvořena betonová deska, provedeny mikropiloty a injektážní práce. Pilíře mají dnes šířku 2 m, délku 12,35 m a výšku 5,2 m. Na tuto spodní část stavby pak byly osazeny duté klapky, které jsou ovládány hydromotory a dobetonovány pilíře i Jamborův práh. V letech 1995 až 1996 byla při pravobřežním jezovém pilíři dokončena stavba vodní elektrárny Povodí Labe, s. p. Hlavními objekty vodního díla ve Veletově jsou pohyblivý jez, plavební komora, malá vodní elektrárna Povodí Labe, s. p., malá vodní elektrárna na Bašteckém kanálu a malá vodní elektrárna s náhonem ve Veletově čp. 43.
- Turistické zajímavosti
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
