Veřejný, obchodní přístav Ústí nad Labem-Vaňov leží v úseku kilometráže toku 767,87–769,00, v ohybu silnice I/30 v katastrálním území Vaňov. Současný přístav je vlečkou napojen na železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín a silnicí z Ústí nad Labem do Lovosic, která sloužila místo chybějícího úseku dálnice D8. Přístav byl budován v 2. polovině 19. století a v letech 1955–1966 byl rozšířen o překladiště v přístavu Vaňov, které zahájilo svůj provoz dne 11. 11. 1956. K velké modernizaci došlo v 70. letech 20. století, kdy byl přístav potřeba pro přepravu hnědého elektrárenského uhlí do chvaletické elektrárny, uvedené do provozu v červenci roku 1977 (dokončení 4. bloku v roce 1979). Jeho modernizace úzce souvisela také s výstavbou přístavu Lovosice-Prosmyky (překladiště). Zahájení provozu překladiště v přístavu Vaňov, pro pásovou přepravu energetického uhlí z vagonů do lodí, se datuje k 21. 8. 1977. Nejčastějšími používanými loděmi byly tlačné remorkéry TR 500 s tlačným člunem. Čluny měly maximální nosnost 1 230 tun. Přepravu uhlí zajišťovala Československá plavba labsko-oderská, závod Chvaletice. V přístavu se uhlí vykládalo kolesovým vykládacím zařízením a po zakrytovaných pásových dopravnících, o délce 6,5 kilometru, se dostávalo přímo do kotelny nebo na skládku. Uhlí putovalo z vagonů na pásy s výškou přesypu jen asi 2,5 metru, a podruhé z pásu do lodě s výškou přesypu asi 3 metry, což byly přesypy podstatně příznivější pro zachování kvality uhlí, než v překladišti Lovosice-Prosmyky, které navíc v té době bylo asi v polovině výstavby.

V 90. letech 20. století dochází k významnému útlumu přepravy energetického uhlí po Labi, od roku 1992 se obchodní uhlí po Labi nepřepravuje vůbec a je třeba se rozhodnout, zda přístav důkladně rekonstruovat, nebo zrušit. Nakonec bylo překladiště obchodního uhlí ve Vaňově zrušeno a přístav ve Vaňově začal měnit svoji orientaci na přepravu jiných komodit. Obchodní činnost přístavu se v současné době zaměřuje na překlad zboží z a na plavidla, silniční vozidla a železniční vagóny. Jde především o paletizované zboží, sypké substráty-agroprodukty a nerosty, tyčovou ocel, tabulový plech, ocelové svitky a kusové zboží. Dále překlad těžkých kusů, skladování sypkých substrátů a celní a spediční služby, pronájmy prostor apod. Kryté sklady, zpevněné plochy, manipulační technika a celní a spediční odbavení vytváří z přístavu logistické centrum, zajišťující pro své zákazníky veškeré služby. Přístavní sklady umožňují kompletaci zboží a zajištění následného transportu. Blízká dálnice D8 je předností při automobilové dopravě. Přístav je velmi dobře napojen vlečkou i na železniční síť. Řeka Labe umožňuje dopravu po celé evropské vodní síti. Součástí veřejného přístavu Ústí nad Labem-Vaňov je i kontejnerové překladiště o ploše 14 000 m² s přímým napojením na železniční, silniční a vodní dopravní síť. Překladiště je vybaveno pro překlad a skladování všech druhů kontejnerů s možností zajištění doplňkových a návazných služeb (parkování, opravy a údržba, přepravy a celní služby). Je vybaveno novou vlečkovou kolejí, která vede na druhou překladní polohu s přístavním portálovým jeřábem. Vpravo od jeřábu je vybudována otevřená skladovací plocha a nové osvětlovací věže. Na konci nábřežní hrany je první překladní poloha pro překlad těžkých a nadrozměrných kusů s kolejovým jeřábem. V místech, kde se dnes nakládají především sypké materiály a překládají kontejnery i nadrozměrné náklady na lodě, vyrostla takzvaná překladní hrana, která, mimo jiné, bude použita i v případě nebezpečných vodních stavů v době povodní k uvázání plavidel. Především velká povodeň v roce 2002 ukázala, jaké problémy může způsobit nezajištěné plavidlo, které uplave a zaklíní se pod některým z mostů. Stavba překladní hrany byla tedy prvním krokem ke změně přístavu. Byla provedena v letech 2009–2010 jako modernizace hrany s povodňovou ochranou plavidel, a je realizována ve formě výstavby nové svislé přístavní zdi a navazujícího zpevnění břehového svahu v rozsahu dvou překladních poloh. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Operačního programu Doprava, Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN T. Cílem bylo zajistit podmínky pro rozvoj, variabilitu a zkvalitňování služeb poskytovaných ve veřejném přístavu. Tj. zlepšení vazby nákladní vodní dopravy na ostatní druhy dopravy – železnici a silnici, a to zejména u překladu zemědělských substrátů a ostatních sypkých materiálů, rozšíření možnosti překládky o kontejnery a nadrozměrné kusy, zlepšení efektivnosti provozu překládky s důrazem na zkvalitnění podmínek pro manipulaci s plavidly a překládaným materiálem. Toho bylo dosaženo modernizací překladní (břehové) hrany v prostoru stávající provizorní ocelové konstrukce a pásového překládacího zařízení a přilehlého úseku směrem proti proudu řeky v celkové délce cca 310 m, zhruba v kilometráži 768,3–768,6.

V roce 2016 bylo záměrem pražského investora rozšířit přístav o sklad nafty a olejů s tím, že by se měl rozšířit o celní a daňový sklad těchto komodit. Jednalo se o realizaci překladiště nafty motorové a metylesteru řepkového oleje ze železničních cisteren do skladovacích nádrží, a následné expedice aditivovaných pohonných hmot do autocisteren. Plány na využití přístavu ve Vaňově vzbudily v minulosti vlnu kritiky tamních obyvatel, kteří nechtěli překladiště minerálních olejů. Přes značný odpor veřejnosti, a podle mnohých názorů ze strachu, že zejména při povodních by hrozil únik skladovaných olejů a nafty do Labe, bylo prokázáno, že navrhované využití a generální rekonstrukce nebude mít významné negativní vlivy ani na veřejné zdraví, ani na životní prostředí, a ani na celistvost evropsky významné lokality. Podle různých variant by se v areálu u Labe mělo skladovat od 4,2 do 8,4 milionů litrů minerálních olejů a nafty. Návrh takového využití představoval velmi složitá a zdlouhavá jednání se stranou dotčených obyvatel, s vlastníky soukromých pozemků, vyjádření ekologických organizací, státních podniků apod., až se jednání na neurčitém bodě zastavila s tím, že nakonec nedošlo k realizaci diskutovaného překladiště minerálních olejů a nafty.

Ústecké říční přístavy v jednu dobu překládaly v Rakousku-Uhersku větší objem zboží než v té době největší mořský přístav v Terstu v Jaderském moři. Staly se tak na přelomu 19. a 20. století nejvýkonnějšími přístavy v celé monarchii. V roce 1903 se v Ústí vyložilo a naložilo až 3,6 milionů tun nákladu, což bylo o více než milion tun více než v Terstu. Podle historiků mělo Ústí nad Labem malý přístav už ve středověku. Ovšem až s rozvojem železniční dopravy, ve druhé polovině 19. století, se začalo dařit i říční dopravě na severu Čech. O několik desítek let později už Ústí bývalo největším přístavním městem Čech. Říční přístavy se táhly od bývalé rafinerie cukru, daleko za Větruší, ve směru na Prahu, až do Krásného Března (nyní část Ústí nad Labem). Ústecké říční přístavy hlavně vyvážely, a jen 15 % objemu zboží představoval dovoz. Mezi hlavní vývozní artikl patřilo hnědé uhlí ze severočeských dolů, na druhém místě se pak umístil cukr, kterého se vyváželo statisíce tun ročně. Z Ústí do světa putovalo ale i ovoce ze sadů z Českého Středohoří. Čluny naložené v ústeckých říčních přístavech končily svou pouť v Hamburku. Odtud část zboží putovala po moři do Nizozemí, Velké Británie nebo i do Orientu.

Přístaviště Ústí nad Labem-Vaňov
Veřejné osobní přístaviště Ústí nad Labem-Vaňov je situován na levém břehu Labe v kilometráži vodního toku 769,03, ve vzdálenosti přibližně 300 m proti toku Labe od veřejného obchodního přístavu Ústí nad Labem-Vaňov. Z historie je patrné, že ve Vaňově se lodní doprava na Labi zastavovala již v dávné minulosti. Už ve 40. letech 19. století byly v provozu dvě lodní linky Obříství/Mělník – Dresden. Tehdejší parníky zastavovaly téměř ve všech obcích na trase. Původně bylo přístaviště tvořeno prastarým přístavním molem v místě Vaňov-Kotva, které ale již dosloužilo. Místo něj Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) instalovalo pro projíždějící lodě nové moderní veřejné molo s novou přípojkou vody i elektřiny. Město Ústí nad Labem postavilo u přístavního můstku mola novou autobusovou zastávku linky číslo 15 Vaňov-Kotva na silnici I/30 mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem. Tím vznikl zcela nový dopravní terminál. V roce 2020 byl přístavní můstek slavnostně otevřen, a tak byl zahájen provoz nového přístaviště mimořádnými okružními plavbami na výletní lodi Orion. Můstek s plachtou byl proveden v designu ateliéru architekta Patrika Kotase, výstavba trvala 5 měsíců. Symbolická páska k novému můstku byla přestřižena v pátek 28. 8. 2020 i za přítomnosti ústeckého primátora Petra Nedvědického a hejtmana kraje Oldřicha Bubeníčka. Přístavní můstek je široký 4 m a dlouhý 10 m s konstrukcí, která byla převzata z můstků běžně užívaných ve Spolkové republice Německo na významných vodních cestách, sloužících i pro největší osobní lodě délky až 110 m. Přístupová lávka má volnou šířku 1,5 m a plně tak vyhovuje pro přístup i osobám na vozíku a s dětskými kočárky. Provozovatel přístavního můstku uvažuje v budoucnosti o instalaci takovýchto moderních přístavních můstků po řece Labi více, a tím může umožnit i rekreační využívání řeky Labe po celém jejím splavněném toku pro veřejnou osobní dopravu.