Když se podíváme na mapu vltavského meandru mezi Holešovicemi a Libní, vidíme, že je Vltava do obou čtvrtí zaseknuta několika slepými rameny. Tok Vltavy byl před splavněním v této části Holešovic velmi rozvětvený s různými zátokami, které byly vhodné pro vybudování přístavů. A toho využili naši předci k vybudování dvou přístavu, holešovický uvedený do provozu 1894 a libeňský uvedený do provozu 1896. Do Prahy se převáželo především sypké zboží z labských přístavů u nás, i přes Hamburk z celého světa. Oba přístavy byly postaveny na konci 19. století a jsou téměř jedinými objekty, které si zachovaly svoji podobu v průběhu 100 let starých probíhajících změn. Holešovice spolu s Libeňským ostrovem (Libeňský přístav) byly v minulosti významným centrem říční dopravy. Byly zde loděnice, kde se stavěly zejména sací bagry, překladiště apod.

Přístav Praha-Holešovice byl vybudován na katastrálním území Holešovice a je největším veřejným přístavem na Vltavě, zároveň jediným přístavem v Praze, který byl uzlem tří druhů dopravy, železniční, silniční a vodní. Přístav byl budován firmou Lanna ve dvou etapách: původně jako přístav ochranný a zimní (1892–1895) a teprve později byl upravován na přístav obchodní (1896–1910). Celý přístav byl vyhlouben uměle, vytěženo bylo 513 900 m³ zeminy. Přístavní bazén má délku 750 m, je široký 100 m a hloubka činí 4,8 m. Disponuje 8 ha vodní plochy a přes 16 ha tvoří pozemní část. Jeho technologické, provozní a stavební vybavení bylo natolik rozmanité, že umožňovalo manipulaci a skladování všech druhů zboží. V roce 1906 bylo při přístavu vybudováno seřaďovací nádraží, které bylo ze severní i jižní strany napojeno vlečkou na nádraží Bubny. V 90. letech 20. století přístav přestal sloužit lodní dopravě a roku 2005 byly odstraněny i koleje seřaďovacího a nákladového nádraží. V současné době probíhá konverze pro obytné a administrativní využití. V roce 2003 byla, při vjezdu do přístavu u Libeňského mostu, postavena dvojice výškových budov pod názvem Lighthouse Vltava Waterfront Towers.

Pozemní část přístavu pochází z přelomu 19. a začátku 20. století. Z roku 1906 pochází také největší počet budov. Ty jsou většinou vysoké do jednoho patra a mají bohatě členité fasády (červené režné zdivo a krémová omítka). Další objekty pocházejí z roku 1927 a 1936. Kolem roku 1926 při překládání koryta Vltavy v oblasti Manin byla zúžena přístavní kosa. Zde se ukázala ekonomická výhodnost vodní dopravy proti nákladné silniční dopravě co do počtu zaměstnanců převážejících náklad, tak do množství vypouštěních emisí apod. V letech 1926–1928 bylo postaveno na vnější straně kosy přístavu třípodlažní skladiště s uskakujícím čtvrtým podlažím, jehož architektonické řešení ve funkcionalistickém stylu navrhl žák Josefa Gočára František Bartoš. Stavbu provedla firma Karla Skorkovského ve spolupráci s Českomoravskou stavební akciovou. Skladiště bylo vybaveno nejmodernějším chladicím zařízením a skladovaly se zde převážně potraviny. Budova sloužila po celou dobu své existence skladování a stále je v dobrém technickém stavu. Soubor dalších historických administrativních, provozních a skladových budov ochranného a obchodního přístavu tvoří architektonický a historický celek budov v jednoduchém secesním stylu s nádechem moderny doplněný stavbami mladšími – především, již zmíněnou, funkcionalistickou budovou skladiště. Budovy byly postaveny během roku 1906 podle projektu architekta F. Sandera, se zajímavými střechami s polovalbami, vikýři a věžičkami. Budovy posazené na soklech kyklopského zdiva s vynikající kombinací zděných částí a bíle omítnutého zdiva. Zajímavé jsou dřevěné vyřezávané krakorce předsazených střech. Nedílnou součástí přístavního areálu je i zděné oplocení se stříškou a zábradlím. Holešovický přístav je od roku 2002 vyhlášen za kulturní památku. Jedná se o všech osm objektů areálu, tj. budovy celní expozitury, přístavního dozorstva, celního skladiště, železničních zaměstnanců, bývalých služebních obydlí dále překladiště, brána a hradlo.

Během druhé poloviny 20. století postupně upadal význam mezinárodní dopravy na českých řekách a s ním i důležitost přístavů. V současné době (rok 2021) zde probíhá výstavba developerských projektů Marina Island, především na místech bývalých překladišť holešovického přístavu. Přístavní zátoky v Holešovicích a Libni tak nyní slouží soukromým lodím. Holešovický přístav je patrný jako zátoka v nejzápadnější části vltavského meandru, zatímco libeňský přístav tvoří dvě menší zátoky v nejvýchodnějším úseku zákrutu Vltavy. V současné době, kdy průmysl zmizel z Holešovic, Karlína, Libně a částečně i z Vysočan bylo pražským magistrátem rozhodnuto zrušit plánované pozemky pro překladiště a sklady v Libni a Karlíně a omezit provoz holešovického přístavu na minimum. Na uvolněných pozemcích holešovického přístavu je povoleno zastavění přístavu obchody a byty (projekt Prague Marina). Poblíž areálu přístavu projíždí midibusová linka 156, zavedená 1. 9. 2011, která zde zajišťuje v pracovní dny dopravní obslužnost. Projíždí též kolem bytové zástavby Prague Marina. Podle zprávy z února 2016 městská část Praha 7 uvažuje o lávce přes holešovický přístav, která by propojovala břeh u Jankovcovy ulice s přístavní kosou, na níž probíhá bytová výstavba. Lávka by sloužila pro zkrácení cesty i jako alternativní spojení při nenadálých situacích. Cílem je zpřístupnit místo pro pěší a cyklisty. Holešovický přístav má nejlepší léta za sebou, ale to mu na zajímavosti samozřejmě neubírá.