Přístav Mělník je prvním veřejným přístavem na Labsko-vltavské vodní cestě na části Labské větve v úseku dolního Labe a zároveň nejdůležitějším uzlem v České republice. Je situován na pravém břehu Labe v kilometráží vodního toku 834,30–836,60 se vstupem do přístavních bazénů oddělených od toku Labe mělnickou protipovodňovou hrází, kvůli níž se část plochy areálu zasypává. První zmínky o přístavu jsou z roku 1896, kdy bylo na pravém břehu Labe pod Mělníkem vybudováno překladiště a prodloužené v roce 1925. V letech 1923–1929 bylo prodlouženo překladiště a dále byly vybudovány dva přístavní bazény. Přístav patřil po dokončení k nejdůležitějším obchodním základnám labské plavby, odkud byl přepravován především cukr, obilí i dříví. Výstavba velkého rozlehlého obchodního přístavu byla prováděna ve 30. letech 20. století a dokončena v roce 1928. Na nejníže položených pozemcích, situovaných v uvedené kilometráži a ohraničených řekou Labe a inundační hrází jsou umístěny skladové objekty, komunikace, železniční vlečka, jeřábová dráha, manipulační plochy pro skladování zboží a kontejnerů. Zbytek ploch tvoří manipulační, dopravní a přepravní plochy. Ostatní výše položené pozemky jsou situovány na úrovni hladiny Q₁₀₀. Přístav má status veřejného mezinárodního obchodního přístavu pro vnitrostátní a zahraniční dopravu s celoročním časově neomezeným provozem. Je především určen k překládce zboží mezi vodní, silniční a železniční dopravou a je situován na důležité křižovatce Labe a Vltavy. Využívá se jako mezinárodní kontejnerové železniční a logistické centrum (překlad, skladování, parkování, opravy kontejnerů). Má vlastní železniční tarifní bod včetně širokoúhlé železniční a vlečné železniční sítě. Je napojen na pražský silniční okruh dálnice D8 (Praha–Drážďany) s velice dobrou přístupovou cestou. Jeho geografická poloha ale i dostatečně velká plocha pro manipulace a složení nákladu, jeřáb s nosností 300 tun a překladní hráz uzpůsobená na nakládky těžkých, nadrozměrných kusů, popř. celých investičních celků, je ideálním místem pro takový druh překládky. Je však samozřejmostí, že se zde překládají i ostatní druhy zboží, např. všechny druhy agrárních produktů, stavebniny a ostatní hromadné substráty volně ložené. Dále to jsou kusové zásilky, železo, chemické výrobky, ale také kontejnery, a mnohé další. V přístavu jsou situovány provozní budovy se sociálním zařízením, administrativní budovy, skladové prostory, zpevněné manipulační plochy pro skladování kontejnerů, dílna na opravu techniky, železniční a silniční váha, dvě vrátnice, manipulační plocha těžkých kusů s jeřábem MKZ 3 000 s nosností 300 tun, jeřábové dráhy s přístavními portálovými jeřáby, kontejnerový jeřáb FAMAK s nosností 40 t, čerpací stanice Bencalor. Většina zpevněných ploch, je pronajata komerční společnosti k manipulaci a skladování kontejnerů. Zbytek ploch je tvořen manipulačními a dopravními plochami a parkování. Mělnický logistický areál se rozprostírá na více než 40 hektarech, na dalších asi 10 hektarech jsou dva přístavní bazény chráněné protipovodňovou hrází. V případě velké vody zajedou lodě dovnitř, za nimi se zavřou vrata a plavidla jsou v bezpečí. Vrata jsou nejširší v republice, mají 24 metrů. Přístav mohou použít i státní plavidla. V době běžného provozu obchodního přístavu, může také jeho kapacita poskytnout ještě 17 poloh pro stání plavidel s kapacitou 41 plavidel. V době průchodu velkých vod a ledochodů činí kapacita přístavu 87 plavidel. V přístavu mají plavidla možnost odebírat vodu a elektřinu. Přístav tedy plní i funkci ochrannou pro obchodní i státní osobní plavidla. Přístav zajišťuje také komplexní celní služby.

Obchodní přístav prochází v posledních desetiletí neustálou modernizací např. zaměření na povodňovou ochranu plavidel souvisí s modernizací překladní zdi kontejnerového terminálu, prodloužení vlečkových kolejí, v roce 2009 bylo ukončeno a uvedeno do provozu rozšíření terminálu kombinované dopravy. Modernizace se často uskutečňuje za finanční spoluúčasti Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu doprava, Fondu soudržnosti apod. V přístavním terminálu, který má vlastní železniční tarifní bod, se v současné době můžou překládat vlaky až 640 m dlouhé, kterých se během týdne vystřídá několik desítek. Koleje sem vedou dvě, takže se kontejnery můžou překládat jak na plochu terminálu, tak i mezi vlaky. Ve skladových halách se montují investiční celky, které jsou tak velké, že se do přístavu dostanou jen po částech. Z Přístavu Mělník by se v budoucnu mohlo stát velké železniční překladiště kontejnerů, ale i dalšího nákladu. Společnost České přístavy, a.s., pod kterou spadá také říční infrastruktura v Praze, Ústí nad Labem nebo Kolíně, tu provozuje i vlastní lodě. Lodě určené pro zahraničí se využívají nejen na plavbu do Německa, ale díky tomu, že je Evropa plná vodních kanálů, dostanou se třeba i do severní Francie. Nejčastějším cílem plavby jsou ale severoevropské námořní přístavy Hamburk, Brémy, Rotterdam a Antverpy. Součástí areálu mělnického přístavu je řada skladových budov. V jedné z nich se montují investiční celky, které jsou tak objemné, že se sem dostanou po silnici nebo železnici pouze po částech. Náklad je jednou z komodit, pro které je vodní doprava nesmírně důležitá. Velké exportní zakázky směřují po řece většinou do jednoho z námořních přístavů, odkud se vydávají na další cestu. Mezi pravidelné přepravy mělnického přístavu patří také řada hutních a strojírenských podniků na Moravě, jako jsou Vítkovice nebo ŽĎAS, kterým se pořád vyplatí své výrobky v továrně naložit po částech na kamiony nebo vlaky a následně je přesunout na lodě. Z mělnického přístavu se ale nevozí jen zboží na export ale i import. Jde např. o těžký nebo nadrozměrný náklad pro automobilky v Kolíně, Nošovicích. První bazén byl modernizován v první etapě v roce 2006–2007, kdy byla zcela nově upravena překladní zeď pro kontejnerovou dopravu. Druhá etapa modernizace byla provedena v roce 2008 v nové úpravě povodňové ochrany plavidel.

Přístaviště malých plavidel a sjezd do řeky-Mělník
Navrhovaná stavba veřejného přístaviště malých plavidel se nachází na pravém břehu řeky Labe v kilometráži vodního toku 836,14–836,26, ve zdrži VD Dolní Beřkovice, a to v návaznosti na obchodní přístav a v blízkosti současného přístaviště osobní lodní dopravy. Pěší dostupnosti je asi 600 m k historickému centru města Mělník. Sjezd do řeky, pro spouštění plavidel do vody, navazuje na přístaviště v kilometráži 836,27 a je napojený na ulici Plavební. Je zde možnost krátkodobého vyvázání 20 malých rekreačních plavidel o užitné délce do 20 m včetně zajištění bezpečného nástupu a výstupu cestujících a odběru elektrické energie a vody. Sjezd je šikmý tvořený betonovou deskou se sklonem 1 : 7, šířky 5,8 m, délky 45,5 m a tloušťky 0,2 m s příčnými betonovými prahy na začátku, na konci a v místě změny sklonu rampy. Přístaviště je tvořeno plovoucím páteřním molem o délce 104,0 m a šířce 2,5 m a je kotveno na 6 vysokovodních trubkových daleb pomocí objímek umožňujících vertikální pohyb v rozsahu hladin do Q₅₀₀. Součástí mola je 10 plovoucích výložníků osazených šikmo ve směru proudu. K vyvazování plavidel slouží rohatinky a pacholata na molu.  

Historie vodní cesty na Dolním Labi (Ing. Zlata Šámalová)