V severočeském městě Lovosice stojí nákladní říční kontejnerový Přístav Lovosice-Prosmyky. Jde o nejvytíženější přístav a překladiště v České republice zejména pro kontejnerovou dopravu. Přístav na levém břehu Labe, v kilometráži vodního toku 788,46–789,15 byl vybudovaný v 70. letech 20. století a nabízí svou výhodnou polohou bezprostřední napojení na státní dopravní infrastrukturu, tj. manipulace zboží mezi vodní, silniční a železniční dopravou. Díky tomu může přístav poskytnout kompletní logistické řetězce se všemi službami pro překlad, skladování a přepravu hromadného, či kusového zboží, kontejnerů a také těžkých a nadrozměrných kusů a investičních celků. Silniční příjezd pro nákladní vozidla běžných parametrů (vyjma nadrozměrných) je 700 m z Lovosic a 3,2 km z dálnice D8. Přístav je uzlovým bodem železniční přepravy zajištěné 812 m dlouhou železniční vlečkou na nádraží Lovosice–Prosmyky I. a dále na železniční koridor. Pozemní část veřejného přístavu vlastní a provozuje společnost Česko - saské přístavy s.r.o., provozovatelem vodní části přístavu je Povodí Labe, státní podnik Tyto veřejné přístavy jsou svou škálou nabízených služeb přirozenými, regionálními, trimodálními logistickými uzly s funkcemi dopravně zbožových center. Základní parametry přístavu jsou: svislá přístavní zeď délky 157 m, výška 2,3 m nad normální hladinou, manipulační plocha šířky 7,0 m s asfaltobetonovým povrchem a vybavení zdi podle moderních standardů vázacími prvky a schodištěm. Komerční část veřejného přístavu, je určena pro překlad zboží v rámci různých druhů dopravy, pro dočasné skladování zboží, pro stání plavidel a jejich zásobování vodou i elektřinou i pro bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem. Přístav tvoří pozemky, komunikace, inženýrské sítě, budovy, rampy, zpevněné a nezpevněné plochy, překladní zařízení ostatní přístavní zařízení v jeho areálu. Denní překladní kapacita přístavu (při provozu v ranní a odpolední směně) je cca 5 000 tun a je závislá zejména na skladbě překládaného zboží a na přístavbě návazných dopravních prostředků. Přístav lze také, za jasně daných podmínek, využít pro stání plavidla bez manipulace se zbožím, neplní však funkci ochranného přístavu. Přístav sloužil v minulosti zejména jako překladiště uhlí pro chvaletickou elektrárnu. Uhlí se sem sváželo vlaky, zde se překládalo na lodě a směřovalo dále po Labi do Chvaletic. První, velmi kusé, zmínky o přístavu jsou ze začátku 20. století, ale rozvoje dosáhl až v 80. letech 20. století v souvislosti s nutností výstavby překladiště energetického uhlí. To bylo uvedeno do provozu 25. 5. 1979. Nová linka pro překlad obchodního uhlí byla uvedena do provozu 11. 11. 1986. S překladem obchodního uhlí ale byla zhoršena jeho kvalita. Nejvyšší překladní výkon byl dosažen v červenci 1984, ale jak klesala poptávka po přepravě energetického uhlí po vodě, byla tato činnost přístavu v květnu 1996 ukončena. Ukončení rovněž podpořilo snižování poptávky po uhlí pro domácnost a menší kotelny. Tyto doby jsou dávno pryč, přístav přežil svou klinickou smrt po skončení překládky uhlí se stal už i před rokem 1989 a během posledních let významným centrem intermodálních přeprav. Základním zbožím, které se postupně začalo v Lovosicích překládat, byly zejména agrární komodity, jako jsou pšenice, sójový šrot, řepka či kukuřice. Také sůl je v zimě nejžádanější komoditou pro zákazníky přístavu. V zimě, v jedné hale přístavu, je uskladněno 25 tisíc tun soli, která je určena zejména pro zimní údržbu dálnic a silnic I. třídy.

Samostatnou kapitolou je pak překlad nadrozměrných nákladů, na který se přístav dlouhodobě specializuje, disponuje výkonným překladním zařízením o nosnosti až 180 t pro překlad těžkých a nadrozměrných kusů. je možné přeložit náklady o hmotnosti až 340 tun, přístavní hrana zvládne zatížení až 500 tun. Nejčastěji se jedná o generátory, transformátory a další produkty strojírenského průmyslu, výrobky pro investiční celky s vysokou přidanou hodnotou, které je možno na Terminálu v Prosmykách manipulovat až do hmotnosti kolem 400 t. Omezená splavnost na Labi pod Střekovem dělá z této aktivity sezonní záležitost a působí nepříznivě na využití přístavu.

Moderní přístavní zařízení umožňuje překlad kusového a sypkého zboží a kontejnerů. Zde lze připomenout nezastupitelnost vodní dopravy pro těžké a rozměrné kusy, které jsou pro větší silnici na větší vzdálenosti téměř nepředstavitelné. Od roku 2007 má přístav Lovosice přímé spojení se severoněmeckými námořními přístavy, a to prostřednictvím linky ETS ELBE (Ekological Transport Service). Využitím logistického systému v Magdeburgu je možné toto spojení rozšířit i o další relace směrem do západní Evropy.