Přístav Praha-Smíchov je prvním veřejným říčním přístavem po směru toku Vltavy v Praze a byl vybudován na začátku 20. století jako ochranný vorový přístav. Přístav je na levém břehu Vltavy s přilehlou pozemní částí. Podnětem výstavby byla katastrofální povodeň v roce 1890, zejména poškození Karlova mostu strženými vory. Práce zahájilo podnikatelství Vojtěcha Lanny dne 11. 11. 1899 a dokončilo je v roce 1903. Vytěžením 605 000 m³ zeminy vznikl přístavní bazén, který oddělil území Císařské louky od smíchovského břehu, a tím se stala v období výstavby přístavu Císařská louka umělým ostrovem. Příjezd na takto vytvořený ostrov byl původně zajištěn dvěma ocelovými mosty, silničním a železničním, který byl později snesen. Při horním vjezdu je budova přístavního dozoru. Přístav byl považován za tak významné místo, že byl 17. 4. 1907 osobně navštíven císařem Františkem Josefem I. Přístav byl se souhlasem panovníka pojmenován jako Přístav císaře Františka Josefa. Původně měl přístavní bazén dva vjezdy. Jižní (horní) vjezd pod lávkou vedoucí ze smíchovské strany na ostrov Císařská louka, v úrovni bývalé budovy přístavního provozu. Tento vjezd je nyní trvale uzavřen hradidly. Po útlumu a ukončení vorové plavby se funkce přístavu postupně změnila na přístav obchodní, ochranný a zimní. Změnil se i název na Přístav Praha-Smíchov. Z původního zařízení přístavu se zachoval na smíchovském břehu dům c. k. přístavního dozoru č. p. 1032 postavený ve stylu historizující secese. Dům byl s ostrovem spojeným kovovým můstkem. Na smíchovském břehu jsou ještě zachovány přístavní zdi s vykládací technikou, nákladní rampy apod. Železniční vlečka od Smíchovského nádraží zanikla v 80. letech 20. století.

Severní konec ostrova se Smíchovem po nějakou dobu spojoval přívoz přes ústí přístavu (doložen je v letech 1903–1986). V nové poloze, jako provizorium od ulice U Královské louky, byl od roku 1991 motorový prám pro přepravu osob a jízdních kol. Naposledy ho provozovala loděnice na Císařské louce. V současné době v severní (dolní) části ostrova přístavní rameno Vltavy překonává přívoz Pražské integrované dopravy (přívoz P4 Císařská louka – Kotevní), který byl po několika přerušeních obnoven 31. 3. 2012.

Podle platných právních předpisů je přístav provozován jako přístav veřejný s celoročním časově neomezeným provozem a s ochrannou funkcí. Ta spočívá v tom, že umožňuje bezpečné stání plavidel s možností bezpečného přístupu na plavidlo i v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledů. V přístavu mohou plavidla čerpat vodu a elektřinu a vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace. V současné době a běžném provozu je kapacita přístavu 33 velkých plavidel (nebo více malých), v době průchodu velkých vod a ledochodů je kapacita přístavu 48 velkých plavidel (nebo více malých plavidel). Plocha přístavu je 137 700 m² při délce 1 400 m. Vyhloubení přístavního bazénu je provedeno na hloubku 110–150 cm.

Levý břeh bazénu o délce cca 600 m je využíván především pro nákladní plavbu, pro překládku materiálu a zboží mezi vodní a silniční dopravou. Přístav dále slouží pro obchodní činnosti (pronájem skladovacích prostor, skladů, kanceláří), přístaviště malých plavidel, tábořiště karavanů, sportovní plochy. Mezi jižním napojením přístavního bazénu na řeku a přístavní zdí jsou v částech se šikmým břehem situována stanoviště pro rekreační plavidla a plovoucí zařízení. Pravý břeh bazénu je tvořený ostrovem Císařská louka a je určen především pro sportovně rekreační účely. Podél tohoto břehu jsou vybudována 4 čekací stání s plovoucími moly a lávkami.

Podle přímo účinného právního předpisu Evropské unie patří Smíchovský přístav mezi nejdůležitější uzly Transevropské dopravní sítě TEN-T. Smíchovského přístavu se má dotknout navrhovaná celoměstsky významná změna Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Změna navrhuje plochu pozemní části přístavu s využitím přístaviště mírně redukovat ve prospěch ploch všeobecně smíšených. Současně má dojít ke změně záplavového území z kategorie neprůtočná do kategorie určené k individuální ochraně. V říjnu 2018 se správce vodní cesty rozhodl obnovit plavební hloubku přístavního bazénu.