Historický vývoj úprav splavněných úseků Labe a Vltavy dokládá, že jeho počátky se ztotožňují s počátky osídlování říčních údolí ve středověku. Tyto úpravy souvisely s potřebou člověka využívat řeky pro plavbu a vodní energii a prošly v průběhu středověku zajímavým vývojem. Dnešní stav technické infrastruktury na Labsko-vltavské vodní cestě je rozhodující měrou výsledkem rozsáhlých úprav z první poloviny 20. století a byl umožněn vydáním říšského zákona z roku 1869. V první fázi byla vybudována zdymadla na dolní Vltavě z Prahy do Mělníka a na dolním Labi z Mělníka do Ústí nad Labem. Většina zdymadel na středním Labi byla vybudována mezi I. a II. světovou válkou. Na Labsko-vltavské vodní cestě je dnes celkem přes 30 zdymadel a svým charakterem se většina z nich řadí do technického a industriálního dědictví. Cíle projektu jsou následující:
Cíl č. 1 – Dokumentace technického kulturního dědictví na Labsko-vltavské vodní cestě
Objekty zdymadel na Labsko-vltavské vodní cestě představují rozsáhlé a unikátní technické dědictví, které stále slouží svému účelu. Zdymadla jsou tvořena typicky jezovou konstrukcí, plavební komorou a vodní elektrárnou. Cílem projektu je dokumentace existujícího technického dědictví v úrovni jednotlivých zdymadel a jejich stavebních a technologických prvků. Dále bude pozornost zaměřena na identifikaci ohrožených objektů na Labsko-vltavské vodní cestě, které funkčně nebo kapacitně přestávají vyhovovat současným požadavkům a kde bude v budoucnu pravděpodobně potřebné přistupovat k citlivým modernizacím v kontextu jejich kulturně historické hodnoty.
Cíl č. 2 – Prezentace technického kulturního dědictví na Labsko-vltavské vodní cestě
Cílem projektu je prezentace a zpřístupnění těchto technických památek široké veřejnosti formou vzdělávacích procesů, výstavy s odborným obsahem a specializované mapy. Prezentace objektů bude obsahovat historický vývoj jejich návrhu, popis funkce původních technologických prvků a jejich současnou roli ve vodní dopravě a využití rekreačního a turistického potenciálu.